Sympatický necita podruhé

recenze

A je tu další nálož s detektivem Hankem Giorgiem. Farma zrůd začíná přesně tam, kde skončila předešla kniha Mrtvé ženy. K nedořešeným případům se přidává další, když je zavražděna milenka Larisy Kramer, Hankovy parťačky. Hank s Larisou brzy zjišťují, že nový případ je daleko osobnější a jeho kořeny sahají o pár let zpět do minulosti, kdy byl Hank u policie nováčkem. Zhruba v polovině knihy se tedy v ději vracíme o osm let zpátky, abychom byli zasvěceni do případu, na kterém Hank tehdy pracoval se svým prvním kolegou Raymondem Hammettem. Opět vás čekají brilantní vyšetřovací metody, které vás dovedou až do děsivých kobek Farmy zrůd.

I když se díky skoku ve vyprávění o pár dní dopředu docela brzy dozvíme, jak jedna z hlavních postav dopadne, vůbec to ničemu nevadí, protože je ve vzduchu stále dost otazníků a kniha má tah na branku, je napínavá od začátku do konce a v šokujících zvratech a drsných popisech toho, čeho je lidská bytost schopna, za svou předchůdkyní nezůstává pozadu. Je syrová, nekompromisní a bezcitná stejně tak jako hlavní postava Hank, který je sice citově degradovaný, díky čemuž trpí absolutní absencí pocitu lítosti, ale na druhou stranu má zase silně vyvinuté dedukční schopnosti, kvůli čemuž je sakra dobrým poldou.

Ostatně dovolte, aby o svém „handicapu“ ve stručnosti sám pohovořil:

„Moje hlava se neustále ptá proč. Všechno analyzuje a ze všeho si vyvozuje nějaké konkrétní závěry. Některé jsou směšné, některé jsou pravděpodobné, ale primárně se zaměřuje na ty, které dávají smysl. Jsem schopný analyzovat cokoli a zjistit, jak to souvisí s něčím dalším. Vidím vazby tam, kde je ostatní nevidí. Jsem oproštěn od pocitů, které by mohly zastřít úsudek, a jsem v jakékoli situaci schopen jednat logicky a racionálně a stejně tak o jakékoli situaci uvažtovat.“

Některé věci z předchozí knihy se zde osvětlí a hezky se vzájemně propojí, stále však zůstává dost nezodpovězených otázek a já se moc těším na pokračování.

Martinovi děkuji za úžasné čtení.

Komentáře (0)