Svíce dohořívají

recenze

Svíce dohořívají (2003) / MatoušČihák
Svíce dohořívají

Maďarský spisovatel Sándor Márai (1900-1989) byl jedním z nejvýznamnějších prozaiků, esejistů a ctitelů evropské humanistické vzdělanosti 20. století. V roce 1948 trvale opustil vlast, aby se později usadil v kalifornském San Diegu. Jako zarytý odpůrce totalitních režimů podmínil vydání svých děl v Maďarsku odchodem sovětských vojsk a zavedením demokratických voleb. Tragika Máraiova osudu byla dovršena ve chvíli, kdy toužebně očekávaná změna politického systému nastala půl roku po spisovatelově dobrovolném odchodu ze života. Rozsahem krátká novela Svíce dohořívají (1942) patří k autorovým nejvýznamnějším dílům a setkala se s nečekaně velkým úspěchem, především v Německu. Miloš Forman si tuto literární předlohu dokonce vybral pro svůj film, který se však nakonec neuskutečnil, přestože hlavní představitel Sean Connery byl ze své role nadšený. Rámec novely tvoří shledání dvou přátel, absolventů vojenské školy ve Vídni. Nostalgické setkání po více než čtyřiceti letech se odehrává v kulisách duchovní atmosféry a skrytého řádu hodnot, jež zanikly zároveň s rozpadem Rakousko-Uherska. Přátelé se ještě naposledy setkají, aby se dobrali podstaty svých společných osudů dříve, než svíce dohoří. Márai komorně laděným vyprávěním líčí skoro až antické drama vášně a zrady, v němž je řečeno vše podstatné, co kdy bylo vysloveno o přátelství, stáří, lásce, vztahu k životu a ke světu. Generál, jedna z hlavních postav, jen zvolna poodhaluje tajemnou dějovou zápletku. Ta však pro autora nestojí na prvním místě. Mnohem důležitější je úsilí vypovědět těžko vyjádřitelné stavy lidské duše, což nejen předznamenává vysokou čtivost novely, ale také bohužel svádí autora k zabřednutí postav do přehnaně dlouhých monologů. Márai se překvapivě obrací spíše k literárnímu stylu druhé poloviny 19. století než k moderní literatuře, jakou by čtenář čekal od vášnivého ctitele existencialistického Franze Kafky. Tajemství a mistrovství děl Sandora Máraie ale spočívá především v zajímavosti námětů a schopnosti vyslovit nevyslovitelné, což ho po právu řadí k významným spisovatelům 20. století.

Komentáře (0)

Přidat komentář