Stanislav Bernard aneb tvrdohlavý muž, který si splnil sen

recenze

Řekne – li se pivo, pravděpodobně nám okamžitě vyvstanou na mysli značky piv jako Pilsner Urquell, Krušovice, Gambrinus či Velkopopovický Kozel. Všechny tyto značky mají přitom společné to, že jsou produktem velkých pivovarů. Opustíme – li však pole velkých pivovarů a zaměříme - li se na pivovary „menší“, určitě mnohým z nás okamžitě naskočí dnes již velice známá pivní značka Bernard. Co se však skrývá za úspěchem této značky? Je důvodem jejího úspěchu kvalitní a poctivě vyráběné pivo, dobrý marketing, nebo za to mohou zcela odlišné faktory? A do jaké míry úspěch této značky stojí a padá se jménem jednoho se spoluzakladatelů pivovaru Bernard Stanislava Bernarda? Pokud Vás zajímá odpověď na uvedené otázky nebo se jen chcete v obecné rovině dozvědět jak lze de facto na „zelené“ louce vybudovat fungující a úspěšný podnik, tak se Vám bude kniha velmi pravděpodobně líbit. Pokud však biografické knihy nejsou Vaším šálkem kávy a dokážete ocenit jen životopisy „vyšší literární hodnoty“, tak Vás tato kniha s pravděpodobností hraničící takřka s jistotou moc neosloví.

Leč pojďme pěkně od začátku k obsahové stránce knihy samotné. Nespornou výhodou této biografie Stanislava Bernarda je především skutečnost, že rozsah knihy je zcela adekvátní šíři popisovaného tématu, tedy života jedné z nejznámějších osobností českého pivovarnictví. Autor taktéž velice vhodně zvolil členění knihy na poměrně stručné kapitoly, které však obsáhnou vše podstatné a čtenář se tak nemusí prokousávat žádnou zbytečnou „omáčkou“. Všechny kapitoly jsou přitom psány stejným tvůrčím stylem a tudíž je již po přečtení první kapitoly jasné, zda - li kniha čtenáře osloví nebo nikoliv. Pokud tedy na konci první přečtené kapitoly zjistíte, že Vás kniha nezaujala, nemá smysl ve čtení pokračovat, neboť další kapitoly, byť na jiné téma, jsou koncepčně takřka totožné.

Jelikož se jedná o životopis Stanislava Bernarda, jehož jméno je spojeno zejména se stejnojmenným pivovarem, nabízí se veskrze logická otázka, zda – li si v této knize přijdou na své i ti, kdo mají k pivu neutrální či dokonce negativní vztah? Já myslím že určitě ano, neboť jsem sám jeden z nich. Vzhledem k tomu jsem ke knize přistupoval od samého začátku velmi skepticky. Mou největší obavou přitom bylo, že se kniha bude věnovat především agitaci pivovaru Bernard a nadto mě zahrne řadou „zajímavých“ faktů o výrobě piva. Naštěstí byly tyto mé obavy velmi záhy rozptýleny. Ačkoliv se kniha zcela logicky tématu budování pivovaru Bernard věnuje, rozhodně se nejedná o téma stěžejní, což hodnotím jako jednoznačné plus. Stěžejním tématem knihy je totiž komplexní shrnutí života Stanislava Bernarda, který se skládá z celé řady peripetií, přičemž budování vlastního pivovaru je jen jednou z nich. Je přitom třeba říci, že právě ty části knihy, které se tohoto ústředního tématu nejvíce drží, rovněž nejlépe fungují.

Jak jsem již naznačil, je kniha velmi dobře strukturovaná a její rozsah je rovněž naprosto v pořádku. Autor navíc velmi dobře odhadl, které pasáže si zaslouží více rozepsat a u kterých bude vhodnější zmínit jen základní informace. Dětství a dospívání Stanislava Bernarda proto dostalo jen velice omezený prostor, zatímco začátky jeho podnikání, které jsou nepoměrně zajímavější, si vysloužily prostoru nepoměrně více, což je jednoznačně ku prospěchu knihy. Řádky věnující se podnikání Stanislava Bernarda jsou totiž velice povedenou sondou o tom, jak je těžké vybudovat fungující firmu na „zelené louce“ a zároveň o tom, kolik práce za tím stojí. Je přitom třeba ocenit, že uvedené pasáže nepůsobí nijak lacině a zároveň nejsou rozhodně žádnou „reklamou“ na jméno Bernard či stěžováním si na poměry začínajících firem. Jak jsem však již uvedl, budování pivovaru Bernard není tématem stěžejním, a proto se kniha věnuje i dalším oblastem pracovního života Stanislava Bernarda, jako kupř. zakládání vlastního rádia, neúspěšné politické kariéře apod. Kniha samozřejmě dá nahlédnout i pod „pokličku“ rodinného života této osobnosti, ale toliko velmi okrajově, což je vzhledem ke koncepci knihy jednoznačným pozitivem.

Jelikož životopisných knih o známých osobnostech jsou desítky a stovky, je těžké najít něco čím by se jednotlivé knihy ve své struktuře odlišovaly, avšak u této konkrétní knihy bych přece jen jednu odlišnost našel, a to odlišnost velmi kladnou. Touto odlišností je velké množství fotografií ze života popisované osobnosti, jež knihu skvěle doplňují a přidávají ji tak i tento lehce odlišný rozměr. Je však velice chvályhodné, že se toto fotografické portfolio neomezuje toliko na fotografie Stanislava Bernarda a jeho rodiny a kniha tak nepůsobí jako rodinné album. Fotografií totiž najdeme v knize několik desítek a přitom cca. Polovina z nich Stanislava Bernarda vůbec nezachycuje. Čtenář tak dostane jedinečnou možnost seznámit se s fotografiemi zachycujícími pivovar Bernard před rekonstrukcí, současnou a bývalou podobou města Humpolec, kde se pivovar nachází, vizuální podobou marketingových nápadů Stanislava Bernarda a jeho spolupracovníků, jakož i s jeho spolupracovníky samými.

Byť předmětné fotografické portfolio považuji za jeden z největších kladů knihy, paradoxně mělo za následek rovněž skutečnost, kterou považuji za největší slabinu celého životopisu. Veškeré události zachycené na fotografiích jsou totiž v knize zmíněny jen okrajově nebo dokonce vůbec. Samozřejmě nechci, aby v knize byla každá fotografie detailně popsána, ale řada událostí či lidí zachycených na fotografiích by si v knize zasloužila větší prostor. Nejpalčivěji je tento nedostatek spojen s fotografiemi na nichž jsou vyfoceni nejbližší spolupracovníci Stanislava Bernarda. Ačkoliv tito lidé nepochybně stáli ve velké míře za úspěchem Stanislava Bernarda (a kniha na tuto skutečnost občas i poukazuje), je jim v knize věnován prostor maximálně na pár řádkách, což rozhodně není adekvátní prostor, jež by si zasloužili. Mnohdy tak kniha bohužel působí jako by Stanislav Bernard dosáhl svého úspěchu bez pomoci druhých, což jde však zcela proti smyslu tohoto životopisu, který na mnoha místech naopak týmové pojetí práce vyzdvihuje.

Druhou a předposlední výtkou ke knize je zařazení pasáží, které se odchylují od hlavní tématické linky. Kdyby se hodnocený životopis omezil pouze na popis života Stanislava Bernarda, bylo by vše zcela v pořádku a rozhodně bych ke knize byl mnohem méně kritičtější. Bohužel se tak však nestalo. Autor totiž v několika částech knihy dává prostor několika čistě subjektivním názorům Stanislava Bernarda na poměry v České republice. Tyto názory jsou sice zcela legitimní a kdyby se jednalo o sbírku fejetonů Stanislava Bernarda, tak i naprosto akceptovatelné. Bohužel do životopisné knihy tohoto ražení však vůbec nepasují a působí spíše jako laciné pamflety na situaci v českém soudnictví, politice a dalších částech veřejného života.

Kromě zmíněných nedostatků musím knize vytknout ještě jednu vadu drobnějšího charakteru, a to její závěr, který kniha ve své podstatě nemá. Sice se jedná o životopis a nelze tak očekávat, že jeho závěr bude vrcholem literární tvorby, ale přece jen si s ním mohl autor více vyhrát. Kdybych totiž nenalistoval na poslední stránku s identifikačními údaji knihy ani bych nevěděl, že kniha skončila, neboť poslední kapitola je koncipována tak, jako by po ní měla následovat minimálně jedna další kapitola, což by se však nestalo, kdyby jí autor věnoval více péče.

Před přečtením knihy jsem měl pouze matné ponětí o muži jménem Stanislav Bernard a pivovaru, jenž nesl jeho příjmení. Po jejím přečtení jsem zjistil, že je Stanislav Bernard mnohem zajímavější postavou než jsem si zpočátku myslel a že jeho životní příběh rozhodně stál za zaznamenání a bude jedině dobře když se s ním čtenáři seznámí. Záznam životní cesty Stanislava Bernarda prostřednictvím tohoto životopisu sice není bez chyb, ale pokud Vás osud této persony českého pivovarnictví alespoň trochu zajímá či jen toužíte po „oddechové“ biografii o tom jak si malý podnikatel s pílí a entuziasmem splnil svůj sen, tak četbou této knihy rozhodně neprohloupíte.

Komentáře (0)