Síla ženy

recenze

Někdy si koupíte knihu cíleně, protože po ní „půjdete“ už dlouho a přesně víte, co chcete. Jindy vás antikvariát „donutí“ dokoupit si ještě něco do minimální ceny objednávky. Tak se u nás doma ocitla kniha První dámy, kterou jsem koupila za ďábelských 22 korun a měla za to, že si kupuju další kousek do mé sbírky o historii prezidentů a jejich chotí za dobu existence našeho státu a soustátí.

Po doručení knih mi stačilo přehlédnutí obálky, abych většinu jmen vůbec neznala a u těch známých věděla, že třeba pí. Jiřina Jirásková to dotáhla vysoko a daleko, ale na Hrad už to nestihla. Paradoxně chtěnou knihu z balíku jsem odložila a začala jsem zjišťovat, co mi to vlastně zase přišlo. Do knihy mě totiž vtáhlo jako magnet jedno povědomé jméno.

Jana Hrdá, svítilo na mě z obálky. Shoda s příjmením známé a skvělé právničky mě břinkla do očí a nalistovala jsem si příslušnou kapitolu vztahující se k tomuto příjmení a rychle mi došlo, že v ruce držím knihu, která je hodnotou o hodně výše, než jak si ji dnes cení knižní trh.

Už je načase nechat patosu a na rovinu si říct, o čem kniha je a proč by vám neměla uniknout.

Jedenáct žen, více či méně známých, se na stranách útlé knížky rozpovídalo o svém osudu a údělu. Každá je z diametrálně odlišných poměrů a má naprosto odlišný příběh. Každá je nekonečnou inspirací pro své okolí i společnost jako celek. Autorka knihy, Alena Štrobová, s každou z žen sestavila rozhovor a přiměla je postupně povyprávět zásadní momenty svých životů. A že jsou to životy, na které metr nestačí.

Jana Hrdá, jako mladá žena utrpěla těžký úraz páteře při autonehodě a ztratila hybnost většiny svého těla. Jako matka dvou malých dětí před rokem 1989 čelila náhle údělu, který potkal drtivou většinu postižených, ať již tak narozených nebo s postiženým získaným, o které se neměla rodina možnost postarat. Ústav. Jana se však nakonec vzepřela, a i po rozvodu dokázala čelit osudu a položit tak základy péče a pomoci zdravotně postiženým lidem, kteří již nemusí dnes bezpodmínečně do ústavu a mohou být doma a v rámci svých možností pracovat a vůbec. Žít o vlastní vůli. To je obrovská věc a mnoho z toho je bráno dnes společností automaticky. Právě Jana Hrdá vypovídá, jak těžké bylo mnoha milníků v tomto dosáhnout a neopomíjí ani tragédii vlastního života. Je to neskutečně silné vyprávění a rezonovalo mnou dlouho.

Božena Krausová, dáma a maminka velmi známého Jana Krause, manželka Oto Krause. Žena, která se postavila gestapákovi, urazila jej a nedostala jedinou facku. Žena, která pro vlastního manžela prošla branami Auschwitz. Jistě, tohle je tragikomické, protože pak jí došlo, co vidí a kde je a dala rychle zpátečku, ale pokud by nebyla uvedena v omyl, byla by schopná si manžela v táboře vyfackovat na svobodu. Její vyprávění ukazuje tragédii 20. století, rozdělení rodin a nutnost pro štěstí milovaného zavrhnout to svoje. Pí. Krausová byla energická žena a neklidnými časy dokázala všechny své děti „protáhnout“ ke štěstí a být jim ochránkyní i oporou. Pokud nezasáhla vyšší moc…

Petra Procházková byla novinářkou v okupovaném Grozném a posílala odtamtud šílené reportáže o smrti a utrpení, se kterým se setkávala denně a otíraly se jí o tvář. Snažila se informovat o všem, co kolem sebe viděla, co zažila a co měla problém vůbec pochopit. S mladistvým elánem se pustila do něčeho, co podle ní mělo změnit svět. Když měla možnost ze své bubliny v Grozném vykouknout, došlo jí, že svět se nezastavil a utrpení, kterých byla svědkem, je často přijímáno s naprostou lhostejností. Toto vystřízlivění jí však posunulo dále a její život je opravdu přehlídkou neuvěřitelných činů a odvahy.

Pavla Gomba se setkala s dětskými vojáky v Africe. Popisuje svou cestu za počátky a důvody rekrutování dětských armád i nelehkým údělem afrických dětí. Jejich život je často vyměřen krátkým úsekem zisku. Ze kterého nemají většinou nic. Jen utrpení a ztrátu i toho torza dětství, které chovaly jako iluzi.

Takto lze pokračovat stále dál. Každý rozhovor je unikátní a přiměje vás hledat dále a bližší informace. Kniha je už staršího data vydání, pokud si jednotlivá jména dohledáte dnes, máte možnost si zjistit, jak příběhy, které byly zpovídanými ženami jen nastíněny, dopadly ve skutečnosti. Některé z žen bohužel už nejsou mezi námi, pokročilý věk či zákeřná nemoc přerušily jejich nekončící práci. Jiné však naštěstí stále pracují a rozhodně neodpočívají.

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol a každý blok rozhovorů uvádí i zakončuje jednoduchý medailonek ze života a práce každé ženy. Následuje rozhovor doprovázený fotografiemi pořízenými v průběhu rozhovoru samotného. Struktura knihy není složitá, výpovědi žen jsou neuvěřitelné. Za velmi cenný považuji rozptyl, s jakým byly jednotlivé osobnosti vybrány. Témata se prakticky neopakují a každá z žen působila v úplně jiné oblasti. Olga Girstlová jako prototyp podnikatelky uznávané na mezinárodní scéně, a přitom několikanásobné mámy. Petra Sternbergová jako manželka šlechtice a pracant snažící se zachránit a uživit zámek i s panstvím. Marta Kubišová jako ikona let šedesátých. Za písněmi bylo schováno mnoho bolesti a její nadhled nad vlastním životem v rozhovoru je úžasný.

Je to fantastické čtení a věřím, že vás odrazí někam dále, do dalších knih a témat, jaká by vás před přečtením svazku ani nemusela napadnout. Jedná se o jednu z těch zrádných knih, po jejichž přečtení budete shánět další knihy. Stojí to ale za to a výpovědi těchto žen by neměly upadnout v zapomnění.

Dějiny tvoří velikáni a je úplně jedno, co mají v kalhotách.

Komentáře (0)