Síla Hotentota

recenze

Knihy o osobním rozvoji v podstatě nečtu, ale tuto jsem vzala jako výzvu a nelituji toho.
Líbí se mi zpracování knihy, doplňují ji krásné ilustrace a barevné ladění evokuje všudypřítomnost čokolády.
Musím se přiznat, že to je první kniha tohoto žánru, kterou jsem přečetla celou - kniha mě bavila, autor se mi nesnažil něco vnutit, jen se snaží, aby se jedinec zamyslel sám nad sebou a svým životem.

„Jsem zodpovědný za to, co dělám, a to, co svým konáním tvořím.“

Každý z nás si za život projde určitou formou nespokojenosti (ať už tělesnou, vztahovou či pracovní) a Síla hotentota nám chce pomoci najít správnou cestu k uvědomění si, co nás „ničí“ a jak si zlepšit nejen svůj život, ale třeba i jak pomoci životnímu prostředí.
Petr Kovařík nám velmi poutavou formou (podobnost života a podnikatelského záměru) odhaluje svou životní cestu a příběh svého uvědomění si, co vlastně od života chce a jak se k tomu dopracoval.
Mě osobně nejvíce potěšila a nejvíce jsem se ztotožnila s částí o tom, čemu dnes věnujeme největší pozornost, o tom jak se snažíme přizpůsobit se okolí a pokud nějakým způsobem vyčníváme, jsme za to bez otázek odsouzeni.

„Na druhých odsuzujeme to, co dělají nebo jak to dělají anebo že něco naopak nedělají. A odsuzujeme je jenom proto, že sami už jsme ve vývoji někde jinde.“

Běžně si knihy „nelepíkuji“, ale zde jsem se tomu neubránila - chtěla jsem Vám zde vypsat některé zajímavé „výkřiky“, ale je jich tolik, že bych musela opsat celou knihu. Proto jsem si zde dovolila citovat jen dvakrát a nechám čtenáře, aby si každý našel to své, co ho nejvíce osloví. Protože ať už hledáte svoji cestu, nebo si chcete jen prohloubit své uvědomění a nevíte jak, věřím, že Síla hotentota Vám pomůže.

A malý dodatek: našla jsem jednu jedinou věc, která mi na knize vadí - zlaté písmo dodatkových příběhů. Sice to vypadá pěkně, ale v kombinaci s lesklým papírem a sluníčkem to nedělá dobrotu.

Komentáře (0)