Rozmarynová zátoka

recenze

Rozmarýnová zátoka (2023) 5 z 5 / renulka16
Rozmarýnová zátoka

V místě, kde je nejmodřejší moře a kde voní rozmarýn, trávila Melanie s babičkou každé léto a společně snily o tom, že promění jeden opuštěný dům v malý rodinný penzion. Po její smrti se Melanie cítí ztracená, babiččina poslední vůle před ní ale otevírá novou životní kapitolu. Odkázala jí totiž peníze na koupi milovaného domu v Rozmarýnové zátoce. První večer v novém městě se Melanie seznámí s místním tesařem Joshem. Zamlklý muž je přesně tím, koho pro rekonstrukci domu potřebuje. Jenže on je rozhodnutý městečko opustit, a navíc kdysi slíbil své matce, že nepřekročí práh stavení, které může za neštěstí tolika místních obyvatel. Dům skrývá tajemství, stařičké dopisy, které mohou Melanii a Joshe jednou provždy rozdělit. Nebo je naopak svedou dohromady?

Rozmarýnová zátoka se letos řadí mezi mé nejoblíbenější knihy. Je to sice jednoduché, oddechové čtení, ale naprosto ideální do letních dní, na dovolenou, zkrátka k odpočinku.
Celou dobu budete vědět, jakým směrem a jakým způsobem celý příběh skončí, přesto věřím, že si jej jako já zamilujete a na konci vám bude smutno, že tento příběh skončil.

Autorka naprosto skvěle líčí příběh, takže i situaci, kdy si naši hlavní hrdinové Mel a Josh prožívají v rozpadlé ruině tornádo, jim prostě závidíte. Paradox, ale prostě je to fakt krásně popsané, že máte chuť tam být. Celá Rozmarýnová zátoka je zkrátka místo, které byste chtěli navštívit a žít tam.

Kniha je plná dopisů z minulosti plná tajemství, ale hlavně lásky nejen dospělých, ale lásky k jednomu úžasném chlapci.

Komentáře (0)

Přidat komentář