Riskovat pro pravdu

recenze

Slzy anděla (2019) / Marie.BM
Riskovat pro pravdu
V dnešní době vychází tolik knih od různých autorů, že mám pocit, že skoro není možné, aby člověk všechny tituly a všechny autory vysledoval.
Když se mi dostala do rukou kniha „Slzy anděla“ od spisovatelky paní Dariny Hamarové, na základě disponibilních údajů jsem si načetla, že paní Hamarová je v civilním povolání učitelka angličtiny a informatiky
na základní škole a žije na horní Oravě, v obci Oravské Veselé, okres Námestovo. K psaní se dostala celkem náhodou a jako první napsala román Slzy muža.
Tato kniha je názvem podobná, její název zní Slzy anděla.
Jakmile jsem se začetla do této knihy, v které má klíčovou roli investigativní novinář Giu, hned mi naskočila asociace se jmény Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Tragický osud investigativního novináře Kuciaka a jeho snoubenky neunikl snad nikomu, protože mu média věnovala značnou pozornost.
Na případu zmizelé osmnáctileté studentky Beaty,
dcery jednoho z nejvlivnějších a nejmocnějších mužů ve městě, jež se ztratila za tajemných okolností bez jediné stopy, lze pozorovat, kterak nebezpečná je profese investigativního novináře.
Giu je totiž tvrdohlavý novinář usilující o pravdu. Jeho odhodlání bojovat za pravdu je větší než varování přátel před riziky, která mu hrozí a o nichž se sám záhy přesvědčí.
Zmizení Beáty se jeví jako neřešitelná kauza. Policie zařadila Beu mezi nezvěstné osoby a zdá se, že tímto krokem se kauza pro policii uzavřela.
Nejvíc podivné na celé věci je, že Beátin otec nemá zájem na tom, aby se zmizením jeho dcery někdo zabýval. To se jeví jako iracionální, aby milující otec neměl zájem na vyšetření zmizení své dcery. Jaké to má pozadí? Proč nemá Beátin otec zájem na vyšetření případu zmizení své dcery?
V příběhu mě zaujalo, že i v dnešní době existují pevná přátelství. Giu měl spolehlivé parťáky ve svých dlouholetých kamarádech, a to šéfredaktorce časopisu Janě a Lukym, který si získal dobrou pověst coby renomovaný advokát v oblasti trestního práva.

Příběh je ze současnosti, díky kvalitním dialogům vedeným mezi aktéry působí živě a věrohodně, nepostrádá prvky napětí a rovněž takového specifického humoru.
Mohu prohlásit, že jsem přišla na chuť stylu psaní paní Hamarové a na nejbližší období jsem si vytyčila plán přečíst román Slzy muže. Věřím, že mě nezklame stejně jako „Slzy anděla“.

Komentáře (0)

kniha Slzy anděla recenze