Řezník je zpět, připravte maso na guláš

recenze

Zapomeňte na upíry a žabomyší války Bratrstva krve. Krvesajové jsou out, nyní přichází éra vysloužilých vojáků a starého slovanského božstva. Pokud byly první Kotletovy knihy maso, tentokrát se připravte na jatka ve velkém stylu. Řezník Kotleta nás zve na další čajový dýchánek s příchutí kulek a hektolitrů krve.

Když v roce 2010 vtrhl na pulty českých knihkupců Hustej nářez, způsobilo to pořádný průvan na českém fantastickém písečku. Naprosto neznámý autor přinesl knihu, která se okamžitě stala hitem a stála za vznikem kultu Františka Kotlety. Autora, který jako žádný jiný, je opředen legendami a smyšlenými příběhy, že si žádný jeho fanoušek nemůže být jistý, co je pravda a co jenom fantastická smyšlenka.

Na afghánského veterána Martina Friedricha a jeho partu čeká vcelku jednoduchá prácička, která jim má přilepšit k jejich vojenskému důchodu. Cosi zkaženého je ovšem na kšeftech s ukrajinskou mafií a jak to tak bývá, v tu nejnevhodnější dobu se všechno pose.., pardon zkazí. Když jsou obě strany v tom nejlepším, vtrhne na jejich soukromý dýchánek roztodivná banda cizinců, která by se neztratila ani v žádném marvellovském komiksu. A právě od té doby jdou všechny plány do kopru a s Martinem Friedrichem to začíná jít pořádně z kopce.

Po upírech, kteří jak všichni dobře víme neexistují, nám autor zabrousil do dávných bájí a legend slovanských národů a vypůjčil si odtud pěkně drsnou společnost bohů a polobohů, kteří si ve své zvrácenosti a brutalitě v ničem nezadají ani se svými známějšími protějšky z jižní nebo severní Evropy.

Předně zapomeňte na nějaké logičnosti a hledání hlubšího významu. Prostě se nechte unášet na vlnách podivna a vychutnejte si další zabijačkový guláš do poslední kapky krve. Co na tom, že hlavní hrdina občas působí jak James Bond křížený s Robocopem a ze všeho se vyseká? O to tady přece vůbec nejde. Na druhou stranu, Kotleta své hrdiny vůbec nešetří a v lecčems si nezadá ani s G.R.R. Martinem. Na čtenáře tak čeká opravdu hutný koktejl akce a zábavy, který se od začátku až do konce nese ve znamení zběsilé jízdy.

Ovšem nebyla to jenom krev, kvůli které se staly jeho knihy tolik oblíbené. A tak ani v Perunově krvi nejsme ochuzeni o pořádnou dávku ironie, humoru a nadsázky, kterou autor opět dávkuje v přesně mířených dávkách, abychom náhodou nevypadli ze cviku a nezačali si myslet, že nám Kotleta tak trochu vyměkl. Opak je pravdou a tak v mnoha ohledech Perunova krev předčí i legendární Bratrstvo krve.

Pro fanoušky se nekonečné čekání na novou knihu Františka Kotlety, rozhodně vyplatilo. Perunova krev přináší přesně to, co čtenáři na Kotletovi zbožňují, pořádnou dávku akce, humoru a krve. Autor znovu a znovu dokazuje, že úspěch jeho prvních knih nebyla náhoda a má směle nakročeno se zařadit po bok legend české fantastiky. Jedinou výtkou tak zůstane čekání na vydání pokračování této zběsilé jízdy, protože včera, už bylo pozdě.

Komentáře (0)