Prokletý

recenze

Trnová královna (2024) 3 z 5 / Kikina182
Trnová královna

Princ je prokletý a může ho zachránit jen to, že si najde nevěstu. Jenže Cyrus nemá o nic takového zájem. Místo toho si dělá, co chce a je neustále na kordy s věštkyní Violet, jejíž věštby shazuje před celým královstvím. Ale když se na maškarním plese objeví tajemná dívka, všechno se změní. Je to ta, která zlomí princovo prokletí? Nebo je to jedna velká lež?

Autorka má čtivý styl psaní, ale místy mi přišlo, že se u některých událostí zdržuje příliš dlouho a moc je opisuje, kvůli čemuž to občas trochu drhlo.
Příběh mi přišel jako retelling na Šípkovou Růženku, Krásku a zvíře a Popelku v jednom, který byl navíc lehce šmrncnutý řeckou mytologií skrz funkce věštkyň. Tahle směsice vytvořila zajímavý celek, ale bohužel už pak v příběhu nebylo příliš místa pro originálnost, takže mě při čtení bohužel nic moc nepřekvapilo a ani jsem neměla potřebu číst pořád dál a dál.

Bohužel příběh nezachránila ani milostná zápletka. Mezi hlavními hrdiny jsem neviděla žádnou chemii a vlastně ani žádné z ostatních silných emocí, které mezi nimi podle knihy měly být. Necítila jsem to. Přišlo mi, jako kdybych četla o dvou cizincích, kteří mezi sebou mají vztah, který se sice vyvíjí různými směry, ale neexistuje k tomu žádná predispozice.

Musím ale uznat, že samy o sobě se mi postavy líbilo, ať už šlo o ty hlavní nebo vedlejší. Autorka je všechny skvěle popsala, ale zároveň o nich neodhalila hned na začátku úplně všechno. S tím, jak kniha postupovala, se teprve ukazovalo, jaké doopravdy jsou a v některých případech to mělo dost daleko k tomu, jak byly představeny na začátku, ale zároveň si to nijak neodporovalo.

Na Trnovou královnu jsem se moc těšila, ale nakonec jsem spíše zklamaná. Není to špatná kniha, ale chybí mi v ní něco, co by jí dělalo výjimečnou a především chemie mezi hlavními hrdiny. Takhle ji nemůžu hodnotit jinak než jako průměrnou.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Grada - Cosmopolis.

Komentáře (0)

Přidat komentář