Přišla z moře: Nevšedně inteligentní román po urbanovsku

recenze

Knihu Přišla z moře od českého spisovatele Miloše Urbana vydalo nakladatelství Argo při příležitosti Velkého knižního čtvrtku, který připadl na 20. března a přinesl sebou na knihkupecké pulty celkem 12 knižních novinek. Mezi knihami mě zaujal právě (ne)detektivní román Miloše Urbana. O čem tento inteligentní noir román je? A jak se mi tato malá (typicky urbanovská) kniha četla?


Román noir, co si pod tím představit?

Přišla z moře je fiktivní krimi příběh s rafinovaně a napínavě vystavěnou zápletkou. A čím je tato (ne)detektivka zajímavá? Především se hlavním (ne)hrdinou stává Karel Vrba, obyčejný člověk, novinář na svém místě, kterému se do cesty připlete dívka v žlutých plavkách. Jenomže Carl (jak ho v Anglii nazývají) není typický detektiv. Řešení záhady dívky, která pravděpodobně dlouho plavala v bouřlivých vlnách, aby si snad zachránila život, je u něho spíše takovou přirozenou touhou a zvědavostí člověka něco prostě vyřešit. Pozorujeme zde Karlovo vnitřní rozpolcení, kdy na jedné straně jedná jako všední novinář, hltající po všech možných informací, které hodlá ihned zveřejnit, a na straně druhé, kdy chce především mladé dívce, která ho svým způsobem přitahuje, pomoci.

Zároveň příběhem plynou také názory a pohledy Miloše Urbana, skrze právě začínajícího žurnalistu, a to právě na Anglii, která si vždycky v dějinách vystačila sama. Miloš Urban uvedl, že se jedná o takovou miniesej vloženou do fiktivního příběhu. Sám Karel Vrba je tak trochu hrdý na to, že je Čech, ví, že nebude nikdy moc Englishy, ale nestane se z něj nakonec Angličan jako poleno? Jenomže jak se v knize píše: ,,Čistě anglického už není nic."


Tajemně napínavé i bez krvavých scén

Pokud jste od Miloše Urbana už něco četli, určitě v jeho nové knize najdete typický urbanovský styl psaní, i když tentokrát bez velkých krváků. Jednoduchost tu přechází v inteligentní román, který vám možná tak trochu zamotá hlavu. Po poslední kapitole se však neubráníte mírnému úsměvu a zavrtění hlavou s vnitřní promluvou: ,,Tak takhle to je." Občas se mi zdálo, že kdyby byly některé ,,esejistické" úseky ještě delší, mohly by už čtenáře docela dobře nudit. Celkově se čte kniha svižně, ačkoliv se na začátku autor stále zdržuje především okolo okolností záhadné dívky, její rodiny a toho, co se jí vlastně stalo. Díky tomu má ale kniha ke konci nečekaný a rychlý spád, který vás k tomu všemu ještě překvapí. Čím se blížíte ke konci, tím je román napínavější a napínavější.

V knize Přišla z moře najdete všechny rysy detektivky: násilí, vychytralost, zločin, náhodu, smrt, ale i lásku. Jen si to všechno představte trochu s mírou. Tak trochu jinak. V jednoduchosti je ale přece síla a proč by taky mělo být všechno tak strašně moc morbidní, aby to bylo napínavé? Za tajemnou minulostí je zkrátka někdy jen obyčejná lidská vlastnost. Navíc je celým textem protkaná jakási nadsázka a humor: ,,Můj vrah se jmenuje Andy. Byl jsem se jist, že někde existuje supermarket tohoto jména. Vyberte si svého vraha. Můžete si ho v krabici naložit do nákupního vozíku." A taky vám začne vrtat hlavou ta žlutá barva. Takže pokud máte rádi něco inteligentního a navíc nevšedního a ještě pěkně po urbanovsku (jak já s oblibou ráda doplňuji), neváhejte a knihu si přečtěte.

Komentáře (0)