Příběh z jiného světa

recenze

O holčičce z jiného světa (2014) / vilem3882
Příběh z jiného světa
Kniha líčí osudy dvou spolužáků ze základní školy, Adama a Tomáše, které jejich maminky schovají před hrůzami druhé světové války do lesa. Oběma slíbily, že se pro ně do večera vrátí. Dny ovšem plynou a chlapci stále přebývají v lese sami. Noci jsou stále chladnější, zásoby jídla stále menší a les stále nebezpečnější. Zachránit je může jen zázrak. Ten přichází ve formě tajemné holčičky, holčičky z jiného světa.
Adam s Tomášem mají jen jedno společné. Oba jsou Židé. Díky tomu zřejmě chodí na stejnou školu a díky tomu se taky v lese setkají. Dochází ke střetu dvou odlišných světů. Jeden pochází z vesnice, druhý z města. Jeden žije ve věřící rodině, druhý ne. Jeden si rozumí se zvířaty, druhý zase s učebnicemi. Přesto když na sebe v lese narazí, okamžitě se spřátelí a není na nich vidět jediná známka nesouladu. Vzájemně se respektují a obdivují. Můžou za to nejen okolnosti jejich shledání, ale hlavně jejich věk. Za svůj vzájemný vztah vděčí především tomu, že jsou děti, a tak vůči sobě netrpí žádnými předsudky. Jejich vzájemné poznávání fascinuje čtenáře po celou dobu četby.
Ačkoliv se příběh odehrává během druhé světové války, vyzařuje z něj zdravý optimismus. Chlapci si v lese prožívají krušné chvíle, přesto jejich víra v lepší zítřky neumírá. Ani hlad a zima jim nezabrání žít s nadějí.
Navzdory tomu, že se v celé knize nevyskytuje žádný nadpřirozený prvek, má kniha nádech pohádky. Autor geniálně propojuje zcela reálné skutečnosti s jejich dětským vnímáním. Z možných, ač nevídaných situací se tak stávají zázraky, z hodných lidí se stávají lidé z jiného světa. Dětské vnímání světa popisuje Appelfeld velice věrohodně, díky čemuž spojení reálného života s dětskou fantazií funguje.
Autor nedává moc prostoru pro vstřebání nečekaných situací. Cokoliv překvapivého či klíčového pro příběh je popsáno tak stroze, až se nad tím čtenář pozastavuje. Ty nejdůležitější události v knize tak mohou působit jako něco nepodstatného.
I když se dílo tváří jako kniha určená pro děti, vyskytují se v ní pasáže, kterým by děti úplně nerozuměli a hlavně pasáže, které by potřeboval číst dospělý čtenář. Vznikají tak dohady ohledně cílové skupiny tohoto příběhu, což může také vzbuzovat pocit, že autor neví, jakému čtenáři knihu vlastně psal.
Aharon Appelfeld dokázal, že lze napsat optimistickou knihu z druhé světové války a že dětské vnímání světa by nám dospělým leckdy usnadnilo život. Svým příběhem o Adamovi s Tomášem uchvátí kouzlem dětské neposkvrněné mysli, která se střetává s realitou. Pokud se čtenář nechá na chvíli vtáhnout zpět do dětských let, může se kniha i pro něj stát příběhem z jiného světa.

Komentáře (0)

kniha O holčičce z jiného světa recenze