Přežívání není život

recenze

Cara přišla při autonehodě o svou nejlepší kamarádku G. Vina, která ji sžírá, je obrovská. Proto po její ztrátě spíš přežívá, než že by skutečně žila. Její matka se ji proto rozhodne poslat do internátní školy ve Švýcarsku. Na místo, kde nikdo neví, co se stalo a Cara by tak mohla začít znovu.

Hned po příjezdu potrká Freda, Ren a Hectora. S Hectorem a Ren si začne být opravdu blízká, ale něco ji stále drží zpátky. A není to jen to, že se bojí říct svým novým přátelům pravdu, protože by ji pak mohli odepsat stejně jako její staří přátelé. Cara totiž odepsala sama sebe. Nechce si dovolit být šťastná a pokračovat ve svém životě, protože G už žít nemůže.

Ale i když se snaží sebevíc držet si odstup od života, Hector jí rozhodně nechce dát pokoj. Snaží se Caře pomoc, aby mohla začít zase žít. Jenže to není jen Cara, kdo skrývá nějaké tajemství. Jak se tedy může vyrovnat se svou minulostí, když ji obklopují lži ze všech stran?

Příběh je napsán v ich-formě z pohledu Cary. To výrazně přispělo k tomu, že veškeré emoce a myšlenkové pochody hlavní postavy působí skutečněji a člověk se tak může mnohem lépe vžít do příběhu. Ten je doopravdy čtivý. Je napsaný vcelku jednoduše, ale zároveň je výstižný a nic v něm nechybí. Čtivosti knihy pak ještě napomáhají i krátké kapitoly.

Když jsem začala příběh číst, přišlo mi to jako něco průměrného. Ale jak jsem četla dál, pochopila jsem, že je v téhle knize mnohem víc, než se na první pohled může zdát.
Téma příběhu samo o sobě není příliš originální. Koncept dívky, která zažila nějaké trauma a snaží nebo naopak nesnaží se z toho dostat je celkem častý. Ale i přesto, že je to ohraný příběh mu autorka dokázala vtisknout duši, díky které nemá s jinými knihami s podobným námětem nic moc společného.

Nině de Pass se podle mě povedlo z obyčejné zápletky udělat něco kouzelného, z čeho se tají dech. Kombinace jejího humoru, neuvěřitelně silných emocí a skvělých citátů vytvořila nejen nádherný romantický příběh, nad kterým zaplesá srdce, ale zároveň takový příběh, který člověka přinutí zamyslet se nad vlastním životem, ať už vědomě nebo bezděky.

Stejně jako zbytek knihy se autorce povedly i postavy. Jsou popsány jednoduše, ale zároveň kompletně. Každá postava má celou řadu vlastností, kterou se naprosto jasně odlišuje od ostatních postav a žádná z nich není přehlédnutelná. Ať už se jedná o hlavní či vedlejší postavu. Všichni v téhle knize mají svojí roli, kterou vykonávají na sto procent.

Jeden rok bez tebe je podle mě působivá kniha. Ne až tak díky příběhu, který zahřeje na srdci, ale především díky skrytým poselstvím, kterých je tahle kniha skutečně plná. A jelikož je to autorčina prvotina, tak jsem opravdu zvědavá, co napíše příště, protože tahle kniha je tak úžasná, že jsem měla chuť ji hned po dočtení začít číst znovu. A jsem si jistá, že brzy si ji znovu opravdu přečtu.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

San Francisco. Nový rok. Tragická nehoda po silvestrovské party. Cara přežije. Její nejlepší kamarádka, G, ne. O devět měsíců později Caru stále stravuje vina a zármutek, bojuje sama se sebou. Matka ji proto pošle na internátní... více

Komentáře (0)