Praštěné, roztomilé a mírně na zabití

recenze

Druhá stříbrná kniha snů (2015) / Marky48
Druhá stříbrná kniha snů

Problémy Liv Silberové ani zdaleka nekončí. Pořád jí není jasné, jak svět snů vlastně funguje, ale i tak se musí potýkat s problémy tam i v denním životě. Zlo visí nad vším, její sestra Mia je náměsíčná a ve snech i realitě s ní má někdo nevyřízené účty... A jako by toho nebylo dost, potýká se Liv opět s láskou. Může všechny tyhle problémy vůbec někdy vyřešit? A, vážně, kdo je ta Secrecy?

I po dočtení čtvrté knihy od Kerstin Gier zůstávám toho názoru, že jsou její knihy naprosto kouzelné. Vždycky mám pocit, že bych jim mohla vytýkat milion chyb a nesrovnalostí, ale nakonec stejně skončím rozesmátá, okouzlená a dychtivě očekávám další díl série. Zkrátka a dobře tahle spisovatelka píše opravdu báječně a dokáže očarovat každého čtenáře.

Ačkoliv je kniha plná akce, záhad a napětí, nepřestává působit typickým Gierovským stylem, který by se dal shrnout slovy: "praštěné, roztomilé, příšerně romantické a mírně na zabití". Při čtení jsem se ustavičně uculovala a u některých pasáží jsem se nemohla vůbec přestat smát. Dokonce i v těch tajemných a děsivých částech příběhu na mě kniha působila pozitivně, což sice vůbec nechápu, ale bezmezně obdivuji - málokterý autor něco takového dokáže!

Jako největší plus knihy ovšem opět hodnotím blog Plesky Třesky, kde jakási středoškolská drbna Secrecy odkrývá tajemství každého, na koho přijde... Zní to hrozně ohraně a nejspíš to taky ohrané je, ale Kerstin Gier opět zazářila a tuhle záhadu nám podala tak napínavě, že se zkrátka nemůžu dočkat, až konečně zjistím, kdo za Secrecy stojí.

Ohledně postav jsem stále přesvědčená, že se Kerstin Gier moc neoddělila od série Drahokamy, přesto mám však postavy ze Silber mnohem raději... Liv není zase až tolik na zabití (narozdíl od Gwendolyn, která na zabití a tolik je) a s Henrym a Gideonem je to naprosto stejné. Ovšem nevím, jestli jsem jediná, ale nikdy nepřestanu shipovat Liv a Graysona. Protože to zkrátka a dobře jinak nejde. No vážně: jsem jediná?

Druhá várka snů a Secrecy se mi líbila snad ještě více než ta první, ale půl hvězdičky si stále schovávám. Ano, tahle kniha má všechno, v co jsem doufala - roztomilost, napětí, tajemno, romantiku, natvrdlou hlavní hrdinku a úžasné mužské protagonisty, ale půl hvězdičky si zkrátka musím schovat na to velké finále, které nás (doufám) brzy čeká. Jen se teď musím modlit, aby se závěrečný díl Kerstin Gier povedl, protože jinak bych si tu půlku hvězdičky musela nechat a to by mi bylo vážně líto...

Celkové hodnocení: 4,5/5

Komentáře (0)

Přidat komentář