Poslední léto

recenze

Poslední léto (2023) 5 z 5 / Rasttea
Poslední léto

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.
Tento příběh Karen Swan čtenářům představí Vnější Hebridy, konkrétně souostroví St. Kilda. Zde v roce 1930 žije 36 obyvatel v těžkých ostrovních podmínkách, bez elektřiny, odkázáni na své síly, společné prožívání strastí. Muži zastávají silné práce, loví ptáky, případně jejich vejce, a to vna těžko dostupných místech místních skalisk, zatímco ženy se starají o stáda ovcí, předou vlnu, sklízejí úrodu, tkají látky, a to vše odvádí jako jejich platbu za možnost žít na ostrově. To vše k nim pravidelně jezdí zkontrolovat a převzít faktor, takový správce.
Effie Gilliesová žije již jen s otcem, její mladší bratr nešťastnou náhodou zemřel, matka také. A aby se zvládli uživit, Effie zastává mužské práce. Je to takový Tom-boy. Je energická, odvážná, vášnivá. Jednou k nim zavítá jeho lordstvo se svým synem Sholtem. Chce rozšířit svou sbírku ptačích vajec. A jelikož Effie prokáže, že při lezení po skaliskách a provazech se nejenom vyrovná, ale dokonce předčí své mužské protějšky, a muži zrovna musí odjet lodí na pár dní na vedlejší ostrov, kde se musí postarat o ovce, a je nasnadě, že to bude právě ona, která se ujme provádění jejich lordstva. Zaujme nejenom svou šikovností, znalostmi, ale i svou živelností a není se co divit, že zaujme syna Sholta. Jenomže přísný otec i faktor je sledují skoro na každém kroku. Nehodí se, aby prosté děvče bylo viděno ve společnosti jeho lordstva. Nakonec nadejde ten neslavný den, kdy lord i se svým synem musí odcestovat zpět na pevninu, a tím i z Effieho života. V tom roce dojde k dlouho očekávanému kroku a společenství je nakonec přesídleno na pevninu. To se samozřejmě neobejde bez tragických událostí. Když už se nad Effie sužují veškeré mraky, dostane příležitost pracovat pro lorda, kdy mu má katalogizovat jeho veškeré poznatky, zápisky a vzorky a týkající se jeho obdivuhodné sbírky vajec, která bude poté vystavena. A taky to znamená, že bude blíž Sholtovi...
Podaří se Effie najít své místo pro život, a žít si život beze zbytku takový, jaký si přeje a s kým si přeje, nebo se bude muset podrobit matriarchálnímu zřízení společnosti za cenu osobního strádání?
Autorka píše poutavě. Přiznám se, že zpočátku jsem byla skeptická a neuměla jsem se pořádně do příběhu začíst od prvních stránek. A většinou to v takovém případě zcela vzdám. Ovšem něco mi říkalo, že mám vydržet a opravdu, po začátku trošku náročnějším na pozornost se příběh neskonale rozběhl, postavy jsou vylíčeny velmi skvěle, aniž by autorka prozradila momenty překvapení. Ostatně popisné je dílo velmi, proto těch 456 stran. Vysvětloval by to fakt, že autorka do míst sama osobně odjela, a proto je schopna vše krásně popsat a čtenáři tak nabídnout strukturu pro představivost. Normálně sáhodlouhé popisy v dílech nemusím, ale zde po nějaké době popisný styl do příběhu zapadl a vůbec nevadil, ba naopak, podal čtenáři nejen charaktery, vizualizaci míst (aniž by odebral čtenářově imaginaci). V příběhu se postupně odkrývají důležitosti a důvody jednotlivých setkání a odkrývají se charaktery. Aha momentů či momentů překvapení se čtenář také dočká a bohužel i syrových výjevů, jakých je na tak syrovém místě zřejmě plno. A když už si myslíme, že příběh směřuje ke svému konci, autorka v posledním výjevu rozehraje půdu pro pokračování příběhu, na které si budeme my čtenáři muset počkat. A jelikož se má jednat o první z pětidílné série, máme se nač těšit. :)

Komentáře (0)

Přidat komentář