Po přečtení

recenze

Večnosť omylov (2014) / JardazHradce
Po přečtení
Během čtení knihy je čtenář zaveden do světa, ve kterém je rozpracováno několik velice zajímavých nápadů (které pak sám ve své fantazii může dále rozvíjet). Například nápad s přenosem hmoty pomocí synchronizovaných elektromagnetických polí dvou planet je velice zajímavý a nevzpomínám si, že bych jej někdy někde v jiné sci-fi literatuře v této podobě četl. A oscilace přeneseného objektu, který se rychlostí Planckova času objevuje tam a zase zpátky nad oběma planetami zároveň, aniž by došlo k narušení atomární struktury objektu, je natolik zajímavým nápadem, že velice láká k hlubšímu promyšlení - jestliže hmotný objekt může díky elektromagnetickému přenosu oscilovat v prostředí dvou planet, je tu nějaká fyzikální překážka, která by bránila tomu, že by tento objekt mohl oscilovat i nad více planetami s identickými elektromagnetickými charakteristikami, a to najednou? Jestliže v námi pozorovaném vesmíru jsou miliardy galaxií s miliardami planet, pak je z hlediska statistiky dost dobře možné, že planet s podobnými charakteristikami existuje mnoho. Velice mě zaujala psychologická hloubka vhledu do jednání jednotlivých postav. Celou dobu jsem měl pocit, že čtu nějaké literární dílo od Asimova či A. C. Clarka. Ani u jedné z postav jsem nepochyboval o autenticitě jejího jednání. Velice mě zaujala představa týkající se inteligentního živého chování \"větru\" na Planetě. Zde se autorka vlastně už pustila téměř do metafyzické oblasti, kde se vynořují filosofické otázky tohoto typu: co je život, co je vědomí, jak je život a vědomí vázán na hmotu; co čemu předchází - je prvotní vědomí, které svým působením vytváří fyzikální vesmír, anebo je vědomí produktem fyzikálního vesmíru, atd. Celá kniha vlastně působí jako určitý úvod pro možná další pokračování - jak lidstvo naloží s možností částečného přesídlení na Planetu, na jaké další planety bude lidstvo cestovat (např. s využitím elektromagnetických polí u Venuše, nebo třeba Jupitera, nebo s elektromagnetickými poli vytvořenými vlastními technickými prostředky, atd.). Zde cítím velký potenciál. Velice mě potěšilo detailní technické zpracování všeho, co souvisí s kosmonautikou. Úroveň odbornosti všech technologických a fyzikálních aspektů příběhu je natolik velká, že čtenář je příběhem plně pohlcen a vnímá jej velice autenticky. Jemné naznačení možnosti telepatického propojení dvou osob napříč vesmírem je letité téma, které se v moderní sci-fi tvorbě docela často využívá. Pokud si představím nějaké pokračování příběhu ve stylu expandovaného univerza, pak tento motiv stojí za hlubší propracování např. ve stylu nějakého technologického využití - komunikace na dálku bez časové ztráty, atd. (a opět tu vyvstává téma otázky vědomí, jeho vázanosti na hmotu, atd.).

Komentáře (0)

kniha Večnosť omylov recenze