Postřehy po přečtení knihy
recenze
Úvod do teórie chaosu (2016) / JardazHradce
Je velice dobře znát, že se jedná o propracovaný příběh, který vznikal pilnou mnohaletou prací. Oceňuji, že jeho kosmologie je postavená na kvantovém základu. Postupná gradace příběhu, zvyšování tempa a postupný silnější kontakt hlavního hrdiny s miliardami alternativních vesmírů vytváří z románu adrenalinovou jízdu bez jediného zakopnutí. Závěr knihy mi svojí atmosférou připomíná zónu autorčinu knihu Nula kelvinov - opět jakoby tu mezi řádky promlouval nějaký silný fenomén, který (například neúprosnou daností fyzikálních zákonů) působí, ovlivňuje a vede lidské životy. Ve čtenáři nutně klíčí myšlenka - má lidská existence smysl? Potřebuje vesmír člověka? Může člověk svojí aktivitou tak výrazně zasáhnout do dění ve vesmíru, že to celkově ovlivní charakter a vývoj vesmíru? Myslím si, že to je právě jeden z důvodů, proč tzv. hard sci-fi existuje - otázky, které velice vážně a velice pečlivě promýšleli řečtí filosofové, středověcí scholastikové, atd., dnes (tentokrát z vědecké sféry poznávání světa) promýšlejí a rozpracovávají (mimo jiné) autoři sci-fi (zvláště ti, kteří mají opravdový kontakt s vědeckým světem).
