Pátá fronta aneb zrádci ve vlastních řadách

recenze

N či M? (2013) / Thanyss (365 views)
Pátá fronta aneb zrádci ve vlastních řadách
Agathu Christie netřeba představovat. Jména jako Hercule Poirot a slečna Marplová jsou povědomá snad každému. Kromě nich však tato dáma dala život i jiným. Třeba manželské dvojici Beresfordových. I když už se nejedná o nejmladší pár, rozhodně nepatří do starého železa.

Královna detektivek pro jednou upustila od klasického krimi a mrtvol a vrhla se na špionážní román. A jako vždy se jí dílo podařilo. Tommy a Pentlička Beresfordovi jsou prostě báječně sehraní, sympatičtí a skvěle vás pobaví svými dialogy. Trápí je, že v probíhající druhé válce nemohou najít uplatnění, všude se setkávají s odmítnutím, jelikož už jsou trošku starší a měli by uvolnit místo dravé mládeži. Ale nepřítel nikdy nespí a nejhorší nepřátelé jsou ti ve vlastních řadách. Jenže jak je odhalit? Ideální úkol pro amatérské špiony. A tak se Tommy a Pentlička ocitají v poklidném penzionu u moře v Leahamptonu, který je plný typických anglických obyvatel. Jediný, kdo vybočuje z řady, je německý uprchlík Carl. Kdo jsou ti tajemní špiony, označovaní jako M a N? Snad majitelka penzionu, přeci jen se občas chová podivně. Nebo mladá a roztržitá matka tříleté Betty, starší matrona, jež do všeho strká nos, vysloužilý generál, hypochondrický pán na vozíčku a jeho poddajná ženuška bez vlastního názoru? Či snad do očí bijící Carl von Deinim, pracující v nedalekém chemickém závodu? Anebo je to úplně někdo jiný?

Tommy a Pentlička má každý své vlastní přestrojení, svou vymyšlenou minulost a s plnou vervou se snaží odhalit záškodníka, aniž by přitom odhalili sami sebe.
Přestože se nejedná o klasickou detektivku, nemám moc, co bych knize vytkla. U této spisovatelky jsem zvyklá na vysoký standard a musím říct, že mě ani zde nezklamala. Její postavy mají svou duši, jsou uvěřitelné, dialogy mají hlavu a patu, místy se nad nimi i zasmějete. Na druhou stranu nečekejte žádné větší akční scény, přeci jen nečtete román o agentovi 007. To ovšem vůbec, ale vůbec nevadí. Paní Christie má své kvality jinde. Můžete se tak těšit na atmosféru plnou záhad a nejistoty, pomocí poskytnutých vodítek můžete zkusit hádat, kdo se snaží dostat svou vlast do záhuby a sledovat Tommyho s Pentličkou, jak se pomocí svých vlastních vyšetřovacích metod snaží odhalit členy páté fronty. A že to nebudou mít jednoduché, o tom nepochybujte. Budou ochotni pro svou vlast riskovat i vlastní životy?

Nezbývá mi než konstatovat, že N či M je povedený špionážní román, jehož četba vám nezabere mnoho času a to nejen díky menšímu počtu stran, ale i díky vtáhnutí do děje, kdy si budete říkat „ještě jednu kapitolu…“. Autorka vás šikovně provází dějem, nechává vás být svědky náhodně vyslechnutých rozhovorů, do příběhu rozházela spoustu drobečků, pomocí nichž můžete sami pátrat a tipovat, kdo je ten záškodník a samozřejmě vám řádně zamotá hlavu, abyste každou chvíli svoje odhady měnili. Kniha potěší jak milovníky detektivek od Agathy Christie, tak i ty, kteří se s touto dámou ještě nikdy nesetkali. I když originál spatřil světlo světa v roce 1941, dokáže s přehledem pobavit dnešního čtenáře stejně jako tehdejšího. A toho si cením.

Komentáře (0)

kniha N či M? recenze