Pan doktor má nenechavé ruce

recenze

Kabinet (2012) / Bolkonská (740 views)
Pan doktor má nenechavé ruce
„V mém mlčení se skrývá zástup světů, které je lepší nechat skryté.“ Akiko říká, že její muž je mlčenlivý typ. Jeho pacientky by zřejmě byly jiného názoru...

Protagonistou krátké prózy Kabinet od Rikky Ducornetové je psychoanalytik, muž ve středních letech, žijící v navenek šťastném a poklidném manželství s uznávanou umělkyní. K večeři křepelky, k večeři pečený losos, k večeři mušle. „Tyhle mušle jsou prvotřídní!“ Všechno, jak má být. Dům čistý a prosluněný, zahrada symetrická, plná zkrocené zeleně.

Dalo by se nicméně mluvit o dvojím životě. Nebo je těch životů dokonce ještě víc? Doktor si se svými pacientkami (korektněji řečeno klientkami) permanentně něco začíná. Něco. Pro to má bohatou zásobu takzvaných sprostých výrazů, tečou z řádek každou skulinkou a lepí se na každý stín citu, o lásce ani nemluvě, všechno je prolezlé tímto a ničím jiným.

Pak přijde Jizva. Je jiná a znamená začátek pádu. Možná se zamiloval, ale spíš jenom prostě ztratil orientaci. Jizva ho na čas pohltí:

„...byla nahá a vypadalo to, že usnula na podlaze. Okamžitě bylo jasné, že si neubližovala, ale byla těžce opilá. Po celém těle měla ranky a pohled na ně mě jako vždycky šokoval. Jak ležela rozvalená, vypadala jak mladá holka, nestydatá a praštěná. Holka k adopci. Holka na prodej.“

Spolu se dívají na snuff filmy, záznamy živých vražd, spolu prolezou každý koutek ordinace a pošpiní každý kus luxusního nábytku, válí se po koberci v dosud nepoznané extázi; v noci Jizva volá k němu domů, vytrhává ze spánku nic netušící, důvěřivou manželku, a dožaduje se pozornosti.

Mohla by to být láska, mohl by to být zlomový bod, kde příběh nabere nový směr a hrdina snad dokonce dojde nějakého poznání.
Takový slaďáček z toho ale Ducornetová neudělá.
K tomu si nejspíš uzavřela cestu hned v úvodu, těmi chtíčem prolezlými výbuchy, energií vpravdě nespoutanou, na které by romantickému srdíčku nestačil dech.

Po Jizvě přijde David. Žena uzamčená v mužském těle. Doktor pomáhá svou obvyklou metodou. Snad by to za jiných okolností mohlo fungovat. Takhle se bytost pouze rozpoltí a žena v Davidovi začíná rozmlouvat s Davidem samotným. Schizofrenicky, ano, ale neberme to jako diagnózu. Stejně je to vedlejší. Tady se nehraje na obsese a deprese a bipolárnost:

„Všechny nás blaží, když jsme terčem touhy; stačí si zašukat a jsme šťastní.“
Kdo by se nechtěl nechat léčit u člověka s takovým názorem, že ano...

Anglický originál nese název Netsuke, podle vzácných talismanů, o nichž je v příběhu také řeč. Doktor je sbírá. Přestože popisy uměleckých děl ve mně z důvodů, které tady nemůžu teď začít rozebírat, vyvolávají spíš pochybnosti, tady jsou dokonale zakomponované, funkční a skvělé jako vůbec většina knihy.

Obecně je toho málo, co bych knize mohla vyčítat. Méně náročný čtenář, kdokoliv, kdo není uvyklý tak krásnému stylu, se možná bude ze začátku zalykat tou bohatostí – některá (poetičtější) vyjádření si vynucují pár sekund na nádech. Prudérnější čtenář se nejspíš nedostane za desátou stranu, nebo se v každém případě utopí ve vlastním ruměnci.

Pokud se teď zdá, že je to celé jenom o sexu, tak vlastně ano. To však neznamená, že příběh postrádá jinou vrstvu. Jonáš v břiše velryby také nebyl pouze Jonášem v břiše velryby. Tady to farář za vás neudělá, interpretujte sami.

Na pět hvězd je to bez nejmenšího zaváhání.

Komentáře (1)

kniha Kabinet recenze

Gnomo
05.09.2012

Knihy tohoto typu dnes rostou jako houby po dešti... Další kniha, kterou si zřejmě nepřečtu (...,ale mám v hlavě pořád tu větu J.Bonda...). Přiznám se: "Ó jak je těžké, vybrat si knihu novodobých autorů. Je to fakt dřina, najít něco, co opravdu ' vzruší ' mého ducha..."
Nicméně, recenze pěkná.