Osud jedné navky

recenze

Lena už nedokázala snést svůj život a tak spáchala sebevraždu. Stala se z ní navka. Teď musí do sedmi let přinést močálu, ve kterém bydlí, lidskou oběť, aby se stala bludičkou. Pokud se jí to nepodaří, vrátí se buď do světa lidí, nebo ji čeká věčné zatracení.

Jenže vlivem okolností se její lhůta zkrátí na sedm dní. Lena se tedy vydává do lidského světa, aby mohla do močálu nalákat člověka, kterého už jednou málem zabila a který se teď chystá zničit jejich močál, Lukáše Valentu. Jenže brzy se ukáže, že to není tak jednoduché, jak si myslela. A to nejen kvůli tomu, že náhrdelník, který jí umožňuje, aby se mohla pohybovat mezi lidmi, způsobuje, že se začíná víc podobat člověku než navce a představa, že by někomu měla vzít život, už pro ni není tak bezproblémová.

Příběh je napsán v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky Leny. Autorka má skvělý styl psaní. Příběh mě v podstatě hned na první stránce vtáhl do děje a já nedočkavě otáčela další a další stránky, abych se dozvěděla, co bude dál. Kromě toho, že je příběh čtivý, musím zmínit i autorčiny popisy. Lucie Ortega dokázala perfektně popsat situace a místa tak, že jsem si všechno uměla bez problému představit a z knihy vyzařovala skvělá atmosféra.

Příběh je originální a skvěle promyšlený. Autorka skvěle spojila slovanskou mytologii a moderní svět. Všechno do sebe perfektně zapadlo a po nějakých logických nedostatcích nikde ani stopa. Moc se mi také líbí, že se příběh soustředí především na Lenin život ne-život a na slovanskou mytologii. Milostná zápletka je v příběhu jen okrajově a rozhodně je pojatá originálně.

Myslím, že úplně nejvíc jsem nadšená z konce. Lucie Ortega knize dala konec, který je sice ukončený, ale zároveň je tam prostor pro domýšlení toho, co bylo dál. K příběhu, který kniha Světla nad močálem nabízí, se to podle mě perfektně hodilo a lepší zakončení by si kniha snad ani nemohla přát.

Postavy, které v knize vystupují, jsou skvěle popsané. Od prvního okamžiku, kdy se v knize některá z nich objevila, jsem přesně věděla, kdo je kdo. Nestalo se mi, že bych si během čtení zaměnila postavy. Hodně se mi také líbilo, že ani jedna z postav nebyla černobílá, všechny v sobě měly různé stránky a bylo třeba je během příběhu odhalit.

Ale přiznám se, že mi moc nesedla hlavní hrdinka. Její povaha mi, především na začátku knihy, přišla docela protikladná. Nejsem si ale jistá, jestli to nebyl autorčin záměr vzhledem k tomu, že jako navka byla v podstatě součástí dvou světů a nechtěla tak tuto skutečnost zdůraznit.

Vzhledem k velmi rozdílným hodnocením této knihy jsem nevěděla, co od ní čekat, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapená. Je to opravdu kvalitní a originální kniha, která se moc dobře čte. Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, především tu podbarvenou mytologií.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

Komentáře (0)