Olga

recenze

Olga (2019) 5 z 5 / evasamankova
Olga

Dvě rozdílné společenské vrstvy, dva odlišné názory na „velikost“ Německé říše, dva pohnuté lidské osudy, jedna celoživotní láska a svazek nikdy nepřečtených dopisů… To je další příběh autora „Předčítače“…

Německý prozaik Bernhard Schlink, civilním povoláním právník, se zapsal do povědomí čtenářů svým románem Předčítač z roku 1995, který byl postupně přeložen do padesáti jazyků. V roce 2008 došlo také k jeho zfilmování. Snímek získal pět nominací na Oscara a britská herečka Kate Winslet přetavila jednu z nich ve výhru a získala za hlavní ženský herecký výkon svoji první zlatou sošku.

Bernhard Schlink poté vydal i další knihy. Tou nejnovější je román Olga, který vyšel nyní v českém překladu v nakladatelství Odeon. Jeho ústřední postavou je Olga Rinkeová, dcera přístavního dělníka a pradleny, žena narozená začátkem 80. let 19. století v Německé říši. Dívenka, od útlého dětství sirotek, které zemřeli rodiče na skvrnitý tyfus a od té doby je nucena pobývat u otcovy matky.

Chladné a odtažité prostředí u babičky si Olga vynahrazuje přátelstvím s Herbertem, synem bohatého statkáře. Oba se svým vlastním způsobem odlišují od svého okolí - a to je právě to, co je společně sbližuje. Jinakost, která se postupem let přetaví v lásku.

Z Olgy se stane díky velké píli učitelka, Herbert propadne kouzlu cestování a bádání. Nejprve se dává ke koloniálnímu vojsku v Africe a poté pro budoucí slávu „velkého“ Německa touží probádat Arktidu. Což se mu stane osudným… Naopak Olgu celý život podobné přebujelé smýšlení děsí a vyvyšování z duše nenávidí.

Autor na pozadí příběhu skromné, inteligentní a „obyčejné“ ženy mapuje období dramatických německých dějin jednoho století. Příběh pokrývá období od konce 19. století do 70. let 20. století. Olga zažívá během devíti desetiletí čtyři německé režimy.

Bernhard Schlink zvolil zajímavou kompozici románu. Příběh je rozdělen do tří částí, z nichž každá je vyprávěna zcela jinou formou i stylem. V té úvodní se objevuje bezejmenný vypravěč, který oproštěn od jakýchkoliv emocí, se seriózním odstupem provádí čtenáře podstatnými milníky Olžina života. Naopak druhá část už je citově zabarvena. Jejím vypravěčem je Ferdinand, chlapec z rodiny, v níž Olga na sklonku života pracovala. Závěrečná část knihy, která je tou nejemotivnější, má formu dopisů.

Autor vypráví rozmanitým stylem. Pokaždé jinak, ale vždy velmi čtivě. Jeho román je mnohovrstevnatý a objevuje se v něm hned několik ústředních témat. Od změn v politickém uspořádání, po téma životní lásky, rozdílnosti v názorech blízkých osob, ženské emancipace, až po doživotního hořkého a těžkého údělu „nevědět“… Za zmínku také stojí, že postava Herberta není autorovou fikcí, ale skutečnou historickou postavou. Třešinkou na dortu jsou pak dva zcela nečekané dějové momenty s puncem ryzího překvapení.

Román Olga je velmi zdařilým románem, který rozhodně stojí za přečtení.

Komentáře (0)