Od Karla Velikého po Hitlera v komiksu

recenze

Roky 2018 a 2019 by se daly označit za roky významných výročí. Zatímco v loňském roce jsme mohli oslavovat sto let od vzniku Československa, či zavzpomínat na Tomáše Garrigua Masaryka, letos je tomu právě osmdesát let od začátku 2. světové války. A jak je již vcelku dobrou tradicí, u podobných příležitostí vzniká celá řada zajímavých publikací. Jednu takovou má na svědomí i Zdeněk Ležák, jenž nám po komiksové Kronice Bolševismu, či 100 letech Československa v komiksu přináší i Kroniku nacismu, která pokračuje ve šlépějích svých předchůdců.

Zdeněk Ležák patří v současné době mezi nejaktivnější komiksové tvůrce u nás. Tento zkušený novinář, publicista a spisovatel se zaměřuje především na tvorbu pro mladší čtenáře s naučnými tématy. Kromě již zmíněných novinek z letošního a loňského roku tak můžeme vzpomenout například na příběh Tří králů, či Stopu legionáře. Nyní se tento velmi aktivní tvůrce opět spojil s Jakubem Duškem, aby společnými silami zmapovali historii nacistického hnutí.

Oba tvůrci tak navazují na úspěšnou spolupráci z titulů, jako je právě 100 let Československa v komiksu, Kronika bolševismu, či Do švestek jsme doma. Pokud jste tedy měli možnost nahlédnout do některé z těchto uvedených publikací, nebude pro vás ani aktuální novinka z nakladatelství Edika žádným překvapením. Svým pojetím má, jak už ostatně samotný název napovídá, nejblíže Kronice bolševismu. A to jak svým rozsahem, tak především i celkovým pojetím.

Stejně jako v předchozí kronice tak i zde najdeme nejdříve textovou část, která zabírá úvodních cca 100 stran. Tu následně doplňuje šedesátistránkový komiks, kterému výtvarnou podobu vtiskl právě Jakub Dušek. Textová část nabízí mládeži, pro kterou je tato publikace primárně určena, opravdu velkou spoustu zajímavých a hlavně poučných informací, které se jim při studiu mohou hodit. Ležák se navíc neomezuje pouze na známá fakta a německý nacismus, ale snaží se na celou problematiku nahlédnout více ze široka. Postupně tak cestujeme více do historie, abychom se následně zaměřili i na další státy, ve kterých bylo silné pravicové hnutí podobné tomu, jako v Německu.

Samotný komiks se nese v klasickém Ležákovském stylu. Zatímco samotná textová část se vcelku pochopitelně nese ve vážnějším duchu, komiks se autoři naopak snaží více odlehčit. To sice může na některých místech vyvolat menší ušklíbnutí, avšak vzhledem k závažnosti tématu, si nejsem úplně jistý, na kolik je tento styl na místě. Grafickou stránku komiksu opět obstaral Jakub Dušek. Jeho styl je bezesporu nezaměnitelný a do každého komiksu vnáší něco ze sebe samého. Bohužel se však nedá úplně s čistým svědomím říct, že by jeho kresba byla “kdovíjak” líbivá. Samozřejmě se jedná o záležitost vkusu, avšak Duškův styl je však natolik osobitý, že nemusí sednout úplně všem. Na druhou stranu jsme si již na toto spojení mohli zvyknout. A tak pokud jste již měli v ruce nekterou z předchozích knih této dvojice ani Kronika nacismu vás nikterak nepřekvapí.

Zatímco komiks je tak opět spíše příjemným doplňkem, hlavním lákadlem této knihy bude především její textová část. Zde se však musím pozastavit a vzpomenout loňských 100 let Československa v komiksu. V této knize bylo celkové uspořádání trochu jiné. Celá publikace byla rozdělena do řady kapitol s tím, že na konci kapitoly příslušný text tématicky doplňoval i komiks. Osobně tento styl preferuji o něco více, jelikož díky tomuto “rozkouskování” se autorům dařilo lépe udržet čtenářovu pozornost. Oproti tomu 100-stránkový text přeci jen začne být po chvíli lehce monotónní. Vzhledem k zaměření na mladší čtenáře bych osobně volil podobnou formu jako právě v “Československu”, ale jak se říká: sto lidí, sto chutí…

Kronika nacismu pokračuje v nejlepší tradici předchozích Ležákových publikacích, kdy i přes menší chybky nabízí mladším čtenářům veskrze povedenou knihu, která jim má rozhodně co nabídnout. Především pak textová část si zaslouží naši pozornost, jelikož kromě klasického “opáčka” obsahuje i mnoho nových a zajímavých věcí, která čtenářům rozšíří obzory. Zdeněk Ležák je ostatně již ostřílený autor a velmi dobře ví co dělá, o tom jsme se ostatně mohli přesvědčit již několikrát a ani nejnovější jeho publikace v tomto ohledu není jiná.

Komentáře (0)