O ženském přátelství bez ideálů

recenze

Geniální přítelkyně (2018) / pankaplan

Geniální přítelkyně – kniha, která je po celém světě slavná a prorazila dokonce na americkém trhu, kde to mají překlady sakra těžké. Konečně i my, čeští čtenáři, můžeme poznat, v čem tkví její úspěch. Je to jen sláva "navoněné zdechliny"? Nebo komerční úspěch lehkého žánru? Ani jedno, ani druhé.

Ta kniha má totiž v sobě to, co v jiných knihách na podobné téma nenajdete. Kolikrát jsme mohli číst příběhy o silném přátelství, mužském či ženském? Mnohokrát. Ale v kolika případech to bylo kaširovaně kýčovité líčení? Jak je všechno krásné a jak si přátelé pomáhají a tak dál? Troufám si říct, že v naprosté většině. Elena Ferrante takovou knihu nenapsala. V jejím podání je přátelství mezi ženou a ženou na jedné straně upřímné a čisté, na druhé straně je to převlečená rivalita.

Už za tuto upřímnost si Ferrante zaslouží úctu a její kniha pozornost. Ale naštěstí to není jediná kvalita. Budete svědky života neapolské chudiny v padesátých letech. V době, kdy se Itálie snaží vyrovnat se svou minulostí a s obavou očekává budoucnost. Mikrosvěty a mikropříběhy se slévají do jednoho celku a tento plastický obraz autorka předává svým čtenářům způsobem, který vyznívá naprosto autenticky a upřímně. Dokonce jsem měl při čtení pocit, jako bych se do té doby a na to místo přenesl. A to umí málokdo.

V té knize je víc témat, která vás zaujmou. Tím zjevným je popisované přátelství dvou dospívajících dívek z podobné sociální třídy, jejichž budoucnost se však začne vyvíjet značně odlišně. Pak tu máme obraz neapolské chudiny, která se snaží přežít ve světě, který začíná bohatnout. A pak tu je ještě jeden motiv a ten mě osobně zasáhl nejvíc: jak se vymanit z milující, ale zároveň dusící mateřské náruče? A jakou cenu za to zaplatíme?

Geniální přítelkyně Eleny Ferrante je první díl tetralogie, druhý díl by měl vyjít letos na jaře. Nenechte si ji ujít, rozhodně stojí za to.

Hodnocení: 100%

Komentáře (2)

Přidat komentář

---