Noci běsů

recenze

Příběh dospívajících lidí, kteří o svoji pubertu přišli díky nočním můrám se mi zakořenil hodně hluboko. Asi hloubš, než by se mi líbilo.
Největším tahounem celé knihy pro mě byly jednoznačně postavy. Každý čtenář pochopí, které z nich jsou hlavní, ale ani o jedné jsem si zpětně nedokázala říct zda daná osoba byla kladná nebo záporná-což je za mě snad největší plus. Obrovský důraz na psychologii postav byl znát z každé strany a díky tomu jsem hlavním hrdinům věřila! Věřila jsem jim, že přesně takový člověk by se s klidem mohl úkazat vedle mě. Uznávám, né každou postavu jsem měla ráda (Astrid, ehmehm), ale nikdo není dokonalý!
Oproti postavám mi pak místy pokulhávala složitost děje. Nazvala bych ty pasáže ,,ploché”. Přála jsem si se o daných věcech dozvědět víc, podrobnější popisy, pořádně se vžít do situace a ne se hned přehoupnout k další scéně. Tempo na mě bylo moc rychlé, ale co si budem, lepší rychlejší než unavené a táhlé.
Jazyk byl velice živý. Střídání spisovné češtiny s nářečími dodávalo ději šmrnc.
Celkový obraz krásně podtrhovala atmosféra, která se autorce podařila zachytit brilantně!
Jestli se rádi bojíte, rozhodně je to kniha pro vás. A i když se nebojíte rádi, stejně je to kniha pro vás. Protože prostě tohle chcete číst!

Komentáře (0)