Nesnáším tě a přeci tě miluji

recenze

Bez milosti (2017) / Jack333
Nesnáším tě a přeci tě miluji
Sourozenecké konstelace jsou prostě k nezaplacení. Jedináčci se musí cítit zklamáni, že nemohou zažívat chvíle radosti, smutku, sdílet svá tajemství anebo bojovat dennodenně s bratrem nebo sestrou, když s něčím ten druhý zrovna nesouhlasí.

Shayla trpí vnitřními touhami ale i smutky, které utápí v drogách. Její matka nevidí jiné východisko než ji poslat do internátní školy pro nezvladatelné mladistvé. Ale dokáží si právě tam s ní poradit?

Sestře Julii se matky rozhodnutí nelíbí. Škola se totiž v poslední době nechvalně zapsala zmizením jedné z dívek a po nástupu Shayly zemře studentka a další student je zraněn. Proto zkusí své štěstí a zapíše se do školy, aby sestru hlídala a přišla všemu na kloub. Jenže co když se dostane i ona do nebezpečí? Kdo tam tahá za nitky?

Velmi dobře zpracovaná zápletka i vybrané místo, do toho pubertální a citové výlevy a děj se posouvá pěkně rychle kupředu. Lisa vás pěkně pošle několikrát do slepého kouta, aby vás zmátla a přesvědčila o tom, že jen ona může rozhodnout, kdy vše ukončí. A ten překvapivý konec je toho výsledkem. Dáte šanci thrilleru, který vede k nápravám jen některé duše a jiné nechá svým monstrům na pospas?

*
Prokrista! Úděsem se jí svíraly útroby. Skočila k brance Omenovy stáje, ta však byla zavřená na závoru. V následující vteřině plamínek zapalovače sklouzl až k podlaze. Hum!
Seno rozházené všude po zemi bleskově vzplálo. Ozvalo se zapraskání. Oheň se po podlaze rychle šířil.
„Co to děláš?“ vykřikla Maeve. Vrhla se znovu na branku a začala ji zběsile cloumat. „Co to, ksakru, děláš? Vždyť to tu celé shoří!“ Postrčila ven ruku a pokusila se ji otevřít. Vrahovy ruce ale závoru držely pevně. „Přestaň! Pusť mě ven!“
*

Komentáře (0)

kniha Bez milosti recenze