Neradostné osudy jednoho génia

recenze

Mapa, která změnila svět (2004) / Lector (372 views)
Neradostné osudy jednoho génia
Prvním, co mě na této knize před lety upoutalo, byla její obálka. Tvoří ji poskládaná kopie první geologické mapy částí Velké Británie a zároveň první mapy svého druhu na světě. Mapa po rozložení měří cca 70 x 50 cm a už jen její rozbalení je zážitek sám o sobě. Se stejnou pečlivostí byla upravena grafika celé knihy obsahující černobílé ilustrace fosilií a významných budov a míst spojených s příběhem hlavního hrdiny knihy.
Tím byl William Smith, anglický geolog – samouk žijící na přelomu 18. a 19. století. Člověk, který jako první v celé šíři pochopil, co leží pod našima nohama a který si dokázal představit uspořádání geologických vrstev, jejich průběhu včetně toho, jak a kde se projevují na zemském povrchu. Člověk, který dokázal svoje znalosti a schopnosti využít jako poradce při budování uhelných dolů, vodních kanálů a odvodňovacích děl a který také dokázal pracovat s vysokou mírou abstrakce, aby byl schopen zcela sám vytvořit velkolepé dílo – výše zmíněnou geologickou mapu Anglie, Wellsu a části Skotska. Dílo, jež se jen velmi málo liší od produktů soudobé geologie vytvářených početnými týmy s přístupem k satelitním snímkům a kdovíčemu ještě.
Winchester poutavě popisuje životní osudy vědce, který pocházel z chudých poměrů a který se jen díky vlastnímu postřehu a učenlivosti dopracoval tak zásadního poznání. Bohužel ho jeho chudý původ takřka na celý život vyřadil ze společnosti, která sice tolik nedbala na odborné znalosti, ale hlavně na společenské postavení. Satisfakce se Smithovi dostalo až na sklonku života, když mezitím bojoval se svými věřiteli i kolegy geology, kteří se, jak se dnes říká, na něm intenzivně dopouštěli krádeží duševního vlastnictví.
Životní pouť W. Smithe je ústředním a nejzajímavějším tématem knihy, ale není jediným. Za zmínku stojí rovněž popis okolností utváření nového vědního oboru – geologie, který vznikal na jedné straně přičiněním sběratelů různých fosilií a na druhé straně jako důsledek ryze praktických činností spojených například s průzkumem uhelných ložisek.
A tento popis úzce navazuje na rovinu třetí – na popis průmyslové revoluce, která v Británii nabrala na obrátkách a měnila nejen společenské uspořádání, ale stala se první demonstrací toho, že člověk se stává velkou geologickou silou, budu-li se držet tématu.
„Mapa, která změnila svět“ je knihou o stvoření – o stvoření génia, o stvoření vědeckého oboru, o zrodu jedné mocnosti. A koneckonců se v ní píše i o zrození světa. Právě geologie totiž jako první zpochybnila knihu Genesis a popis stvoření světa. A první, co napadla, byl výpočet biskupa Jamese Usshera, který stvoření světa datoval do roku 4004 př. n. l.
Winchester knihu napsal poutavě, v hojné míře využívá citace ze Smithova deníku a tím zvyšuje autenticitu příběhu. Při jeho popisech krajiny má člověk chuť zabalit kufry a do jihozápadní Anglie vyjet osobně.
Jsem rád, že vznikají i knihy o géniích, jejichž portréty se netisknou na trika. I oni se výrazně zasloužili o stav dnešního poznání.
Díky W. Smithovi i S. Winchesterovi.

Komentáře (0)

kniha Mapa, která změnila svět recenze