Nekonečná láska

recenze

Láska může být krásná, povznášející a naplňující. Může být ale také zoufalá, nenaplněná a destruktivní. A někdy přichází jen jednou za život...

Kniha Nekonečná láska od Scotta Spencera vyšla poprvé v originále už v roce 1979. Podle knihy bylo v roce 1981 natočeno i romantické drama s Brooke Shieldsovou, Martinem Hewittem a Tomem Cruisem v hlavních rolích. V letošním roce se příběh dočkal svého druhého filmového zpracování a poprvé i českého knižního překladu.

Hlavním hrdinou i samotným vypravěčem je mladý David Axelrod, který prožívá vášnivý vztah se svou první velkou láskou Jade Butterfieldovou. Láska Davida k Jade je hluboká, stravující a nepopsatelně silná.

David svůj příběh vypráví od chvíle, kdy mu byl veškerý kontakt s Jade i vstup do jejich rodinného domu na jeden měsíc zakázán. Pro mladého chlapce je ovšem měsíc neúnosně dlouhá doba. Netouží po ničem jiném, než se znovu setkat se svou dívkou. Zoufalý David tak volí zcela zoufalé a tragické řešení. Rozhodne se na verandě domu Butterfieldových založit malý a naprosto bezpečný požár.

Doufá, že celou rodinu zachrání, vyvede ji z domu, a tím se opět vrátí do jejich rodinného kruhu a samozřejmě ke své lásce... Požár je ovšem mnohem větší, než plánoval, a má velmi dramatické důsledky.

David je za svůj čin stíhán policií a později soudem dostává nařízenou psychiatrickou léčbu na klinice. Když se David dočká propuštění, zkouší začít žít a fungovat zase od začátku. Jenže jeho city k Jade jsou pořád stejně silné a on se tak pouští do navázání a obnovení styků s rodinou Butterfieldových, přestože má jakýkoliv kontakt s nimi soudem přísně zakázaný.

Následují tak anonymní telefonáty a zoufalé dopisy. Naprosto posedlý David je ochoten udělat cokoliv, aby Jade našel. Podaří se mu to? A pokud ano, má jejich láska šanci ustát tragickou minulost i křehké duševní rozpoložení?

Pokud už třeba jen podle názvu nebo obálky očekáváte červenou knihovnu, nemůžete se mýlit víc. K prvoplánovým sladkým romancím má Nekonečná láska skutečně hodně daleko. Příběh Scotta Spencera je smutný a poměrně hodně depresivní.

Je to příběh plný velké, posedlé, zoufalé a až nezdravé lásky, duševní lability i smutné životní reality. Návdavkem k tomu je v určitých pasážích plný otevřeně a detailně popsaných ne zcela typických sexuálních scén.

Nekonečná láska je psána poměrně hodně rozvláčně a děj tak ubíhá hodně pomalu. Rychlejší spád je to, co knize citelně chybí, ovšem díky tomu zase o to více pocítíte sílu Davidovy nekonečné lásky. Scott Spencer umocňuje atmosféru příběhu i určitou dávkou poezie, protože jeho styl je plný rozmanitých přirovnání.

Nekonečná láska je velmi netradiční milostný příběh. Pro svoji nepopiratelnou dávku originality určitě stojí za přečtení. Doporučuji ovšem číst v době vlastního dobrého duševního rozpoložení.

Komentáře (0)