Nakreslíte mi beránka?

recenze

Malý princ (2014) / Deny el Infian (808 views)
Nakreslíte mi beránka?
O Malém princi jste už zaručeně slyšeli, a pokud ne, tak trochu nechápu, kde to žijete, protože tohle mi přijde jako kniha známá úplně všude. Anotace téhle knihy je trochu zvláštní a já osobně z ní moc nepochytila a byla jsem hodně zvědavá, jak přesně to v té knize bude.

Vypravěč, autorovo alter ego mimochodem, ztroskotá v poušti a tam potká Malého prince, jež po něm chce, aby mu nakreslil beránka. Seznámí se a spřátelí. Malý princ vypravěči povídá o svém domově na jeho maličké planetce, asteroidu B 612, o jeho životě, cestě a poznání. Vypravěč je poté předkládá nám.

„Musíme po každém chtít jen to, co může dát.“

Kouzelné. To je to nejvýstižnější slovo, které mi v souvislosti s touhle knihou přichází na jazyk. Příběh je ve své podstatě hrozně prostý a na první pohled opravdu může působit, jako obyčejná pohádka pro malé děti, ale není tomu tak a věřím, že to většina ze starších čtenářů zaregistruje. Některé věci a poznatky, které v knize figurují, na první pohled mohou působit jako neskutečné samozřejmosti, které přeci víme, a není třeba o nich mluvit. Jenže v tom je ten problém, zdají se tak samozřejmé, až se na ně svým způsobem zapomíná. A pak tam jsou zase věci, které poukazují na lidské chování, které si lidé snad ani neuvědomují. Třeba na nelogičnost jejich myšlenek a činů. S některými z nich jste se dost možná sami setkali, ale nikdy vás nenapadlo na ně pohledět tímhle způsobem, leda jako malé děti, ale to si přirozeně nepamatujete. A myslím, že právě o tomhle to je. Dívat se na to všechno, na lidi, na život, s odstupem a dětskýma očima, těma je totiž vidět jinak.

„V poušti si jeden přijde osamělý…“
„To často i mezi lidmi.“


Je to pohádka a ty jsou určeny dětem, takže se počítá s tím, že ji také děti budou číst anebo jim bude předčítána, tudíž tak musí být také napsána. A také je. Jednoduše, lehce a zkrátka dětsky. Ačkoliv to má tu hloubku a myšlenky, je to zároveň podáno jednoduše, tak jak to vidí děti a kniha vás tedy svou hloubkou nijak nevyčerpá. Myslím, že autor zvládnul bezchybně vystihnout pohled dospělého člověka, který najednou na svět pohlíží dětskýma očima, ale zároveň je stále dospělý a to je jedna z těch věcí, která dělají knihu tím, čím je. A samozřejmě, také se perfektně umí vcítit do samotného dítěte, které kouká na svět.

„Kdo chce doopravdy vidět, musí se dívat srdcem. To, co je skutečně důležité, oči nevidí.“

Co si budeme povídat, Malý Princ je jednoduše skvost mezi knihami všech dob a je to jedna z těch knih, kterou by si měl přečíst každý. Ačkoliv se tváří jako dětská knížka, skrývá mnohem více a myslím, že právě dospělí, by si ji měli přečíst (a to i když ji třeba četli jako menší), třeba se sami zamyslí nad svým životem, počínáním, prioritami a tak. Je to zkrátka úžasné a neskutečně kouzelné (ale to už jsem říkala, co?) čtení pro všechny věkové kategorie. Mě si to získalo a při pohledu na hvězdy teď už asi vždycky budu hledat asteroid B 612 a přemýšlet, jak si asi Malý princ žije a jak se má růže a beránek a jestli se vyhaslá sopka zase nezačala činit…

Deny-el-infian.blogspot.cz

Komentáře (1)

kniha Malý princ recenze

mayacfc
20.06.2015

Podle mě je tato knížka perla světové literatury. A mimochodem, krásná recenze. :)