TOHLE NENÍ CVIČENÍ.

recenze

Illuminae (2016) / lapetitedeny
Illuminae

V roce 2575 společnost BeiTech zaútočila na nelegální kolonii na planetě Kerenza, kde těžila jejich konkurence. O necelý rok později si jistá výkonná ředitelka Frobisherová najala skupinu Illuminae, aby vyhrabala úplně všechno, co dokáže, o událostech, které následovaly na lodích Alexandr, Hyppatia a Koperník, které utíkaly vesmírem ve snaze dostat se do bezpečí dřív, než je dožene a zničí nepřátelské plavidlo Lincoln. A právě tyhle dokumenty se teď dostávají do rukou i vám.

Tahle kniha je tak odlišná, že to víc jde nejspíš jen těžko. Nečekejte klasickou prózu, klasické vyprávění děje, klasické dialogy, ani klasické hrdiny. Příběh je vyprávěn dokumenty, vědeckými zprávami, popisy videozáznamů, přepisy nahrávek, soubory z jádra AI, nákresy, plány, emaily, chaty, plakáty, šmouhami od inkoustu i krve, výbuchy, zápisy ze soukromého deníku protagonistky a mnohým dalším. Najdete tu cenzurovaná slova, básně i obrazy ze slov. Celý tenhle příběh, celá tahle kniha je zkrátka a dobře jedno velké umělecké dílo, na které se nebudete moci vynadívat.

A jak tomu tak často bývá, na poli války, mezi vším tím neustávajícím bojem o život, rozkvétá i milostný příběh. Příběh o lásce, tak kouzelné a čisté, že vás to dočista ochromí. O lásce, bez které by to všechno nejspíš dopadlo úplně jinak.

Jakýmisi hlavními subjekty jsou Kady Grantová a Ezra Mason, pár, který se rozešel den před tou katastrofou, ale jejich cesty jsou nakonec stejně zase svedeny dohromady, ať už se jim to líbí nebo ne. Složka začíná záznamy z výslechu těch dvou, každý zvlášť, každý na jiné lodi. Tazatelé se snaží zjistit co možná nejvíc o událostech toho rána, kdy na Kerenze zemřely tisíce lidí.

Kady se vzpírá systému, jako nadějná hackerka se nabourává, kam jen může a snaží se zjistit, co nejvíce informací, ale přede všemi svůj um tají – nechce riskovat, že by ji naverbovali do služby. Ovšem není dokonalá a jiný šikovný programátor vystupující pod přezdívkou CitB ji najde, spojí se s ní a za to, že on jí pomůže rozvíjet její schopnosti, ona mu pomůže v boji za pravdu.

Díky jejím dovednostem se jí také povede nabourat do mezilodní komunikace a spojit se s Ezrou, který jí může podat informace, jež se na Hypatii nedozví.

Ale celou složku netvoří jen záznamy činů Kady a jejích přátel, jsou tu i záznamy z rozhovorů mezi veliteli, vojáky a dalšími.

Všechny postavy jsou skutečné, mají, potažmo měly své životy, a snaží se rvát, jak jen můžou. Obzvlášť Kady, která neztrácí naději a vytrvalost až do úplného konce. Hrdinové se chovali přiměřeně situaci a že se občas zachovali bláznivě a iracionálně? Právě to jim dodávalo tu lidskost.

Mám pocit, že Kaufman a Kristoff do svého díla začlenili snad všechno – smrt, nebezpečí, lásku, epidemii, šílenou umělou inteligenci, obětování se pro druhé, homosexualitu (neumíte si představit, jak je za ty zmínky cením, vážně), lidskou hloupost, činy pod nátlakem stresu, velkou, vážně velkou dávku emocí a – teď si zahraju na Horsta Fuchse – to zdaleka není vše, přátelé!

Není moc knih, kterým stačí prvních pár stran, aby z nich člověk měl pocit, že to bude naprosto skvělý a ohromující, ale tahle kniha to zvládla. A všechny moje pocity o tom, jak dobrý to bude, dokonce vysoce překonala. Vážně je jen pomálu knih, u kterých by mě nenapadala ani jedna jediná věc, kterou bych jim vytkla, ale tohle je rozhodně jedna z nich.

Illuminae je jiná, je geniální, je neuvěřitelně strhující, je bravurně zpracovaná, je to pastva pro vaše oči i smysly a připomene vám, že vaši blízcí, váš život nejsou samozřejmostí a přiměje vás vážit si toho, co máte. Lidské osudy vás dojmou, technika vyděsí. Moc sci-fi jsem nečetla, ale neumím si představit, že by tohle nepatřilo k těm nejlepším ze všech. A na mém osobním seznamu bez debat patří nejen mezi nejlepší knihy tohohle roku, ale i celého mého dosavadního života.

A teď mě omluvte, musím jít přítelkyni znovu zopakovat, že ji miluju.

Deny-el-Infian.blogspot.cz

Komentáře (0)