Mrazivý thriller s lovecraftovským feelingem

recenze

Na vrchol (2023) 4 z 5 / assa
Na vrchol

I když je špičkový fyzik Harold Tunmore po několikaletém pohřešování prohlášen za mrtvého, po dalších letech ho jeho bratr Ben nachází v jednom ústavu pro choromyslné. Trpí paranoidními bludy, schizofrenním chováním a záchvaty psychózy. Co za jeho stavem stojí a kde byl po celé ty roky? To se Ben dovídá z dopisů adresovaných Haroldově neteři, Benově dceři Herriet, které se mu záhy dostávají do rukou. Jejich prostřednictvím čtenář spolu s Benem sleduje příběh desetičlenného týmu tvořeného samými brilantními mozky. Oslovení experti ve svých oborech (bioložka, fyzik, chemik, geolog, antropolog) mají za úkol prozkoumat horu tyčící se uprostřed Tichého oceánu, jejíž vrchol mizí kdesi vysoko v oblacích a dokonce o několik kilometrů převyšuje Mount Everest. Horu, která se objevila teprve před několika týdny!

Inspirace Lovecraftem na čtenáře pomrkává již ze zadní strany obálky, kde vykukuje několik lačných chapadel. Dalším důkazem toho, že je autor milovníkem praotce hororového žánru, je forma vyprávění prostřednictvím zmíněných zápisků/dopisů a všudypřítomný respekt z nekonečného vesmíru a mořských hlubin.

„Je moře živé?“

„Zůstala jsi někdy v noci vzhůru a pozorovala hvězdy? Jestli ano, možná jsi cítila, jak tě postupně omývá hluboká čerň vesmíru, která prosakuje do mysli jako voda.“

Hrátky s časoprostorem, průniky do čtvrté dimenze a věci daleko přesahující hranici obyčejného lidského vnímání. Taková je kniha Na vrchol odehrávající se v tak mrazivém prostředí, že vás ani nenapadne hlavním postavám ty zimní radovánky závidět a budete děkovat Bohu, že se můžete letošní zimu rochnit v tuzemském blátíčku. Zjistíte několik zajímavostí týkající se fyzikálních zákonů ve vyšší nadmořské výšce, což jsou věci, nad kterými asi běžně nepřemýšlíte. Některé věci tu na druhou stranu mohou působit poněkud úsměvně, zvláště pak pro otrkané zkušené horolezce. Jak by asi dopadla skupina nezkušených a nijak netrénovaných zelenáčů v takových podmínkách? Jak dlouho by vydrželi? A dalo by se ve vypjatých situacích, ve kterých se vypravěč neustále ocitá, i nadále pokračovat v sáhodlouhých dopisech, které nakonec tvoří celou knihu? Jasně, tohle jsou věci, které je zapotřebí při čtení vypustit, jelikož by bez nich žádný příběh nebyl. Vypustit a užívat si příběh, na jehož pozadí je jedna velká osobní tragédie, s kterou se hlavní postava pokouší po celý svůj život vyrovnat.

„Nemůžeš předstírat, že minulost neexistuje, a jít dál. Nové začátky neexistují. Nesou s sebou všechny ty staré. Jediný způsob, jak žít v přítomnosti, je přijmout minulost a použít ji jako semínko k vypěstování budoucnosti.“

Po knize Země Eloye Morena je tohle další sci-fi překvápko roku. I když není sci-fi jako sci-fi. Příběh je srovnatelný s knihou Ledové peklo od Johna W. Campbella Jr., jež byla předlohou kultovního snímku Věc.
Jak už jsem zmínil, kniha Na vrchol je k tomu všemu ještě okořeněna Lovecraftem a pracuje s otázkou lidské existence a smyslu života.

„Protože takový je život. Nepřetržité stoupání. Věčný růst. Neustálý boj s entropií. Nezáleží na tom, jaký je cíl nebo co je na vrcholu, záleží jen na tom pořád lézt. To je to, co znamená být naživu. To, co znamená být člověkem.“


Na vrchol Na vrchol Nicholas Binge

Když se uprostřed Tichého oceánu zničehonic objeví obrovská hora, je na ni vyslána skupina vědců, aby ji prozkoumala, sesbírala vzorky a zjistila, co se nachází na jejím vrcholu. Jedním ze členů výzkumné expedice je i významný br... více


Komentáře (0)

Přidat komentář