Mozek je občas dobrý prevít

recenze

Když se Jill vzbudí v nemocniční posteli a nechápe, co se děje. Má ošklivě zlomenou nohu, pohmožděný obličej. Nemůže si vzpomenout na některá slova. Byla by ráda, kdyby ji navštívila její nejlepší kamarádka Simone. Tak proč s ní její rodiče nechtějí mluvit a ještě ji vyčítají, že jim volá? Jak to, že si nepamatuje nic z výletu do Itálie, kam se tak moc těšila? Proč ji sledují novináři? A co tu dělá ten zpropadený právník?

Další kniha z nakladatelství Omega, která stojí za povšimnutí a větší pozornost.
Mě se strašně líbí obálka. Miluji odstíny červené a oranžové a tady jsou v podobně západu slunce promítajícím se na skalní útes s městečkem a přes něj velký bílý nápis s názvem knihy.
Seznamujeme se s dívkou Jill, která absolutně nechápe, proč je v nemocnici a proč jí nikdo nic neřekne. Jen díky lékařům se dovídá, že ztratila paměť a že trpí Afásií - poruchou na vybavování si běžných slov.
Největší šok zažívá, když jí je oznámeno, že si její mozek nevzpomíná na posledních 6 týdnů života. Pryč jsou vzpomínky na výlet do Itálie, kam se tolik těšila. Měla tam jet se svou nejlepší kamarádkou Simone, jenže ta není. Prý se obě vybourali v autě a Simone nehodu nepřežila. Jill je obviněná ze zabití své nejlepší přítelkyně, ale proč by to ona dělala? Měla ji ráda jako svou sestru, kterou neměla. Byli přeci jak Batman a Robin.
Jill je převezena do rehabilitačního centra, kde je na pokoji s Annou. Podstupuje léčbu a hlavně terapii, aby si dokázala vzpomenout. Tedy pokud si vůbec vzpomene, protože ne vždy to mozek dovolí.
Sledujeme i vývoj vyšetřování, co se v Itálii vlastně stalo. Je nám dovoleno nahlížet do výpisů z policejních výslechů, ale třeba i statusů na facebooku. Skládáme si obrázek toho, co se asi stalo. Stojí opravdu Jill za smrtí své přítelkyně nebo to byla prostě jen nehoda?

Tohle je jiné. Jiné a tak zatraceně dobré. Není zde krev a nechutné mučení. Je zde psychologická hra, která nám dává nahlédnout do skryté psychiky člověka. Ukazuje, jak je mozek neobyčejný orgán, který nám občas brání si na něco vzpomenout. Hraje si s námi. Chrání nás tím, že si nemůžeme vzpomenout na něco zlého. Hraje na city. Vy z toho šílíte, protože si chcete tak moc vzpomenout. Vaše city jsou rozhárané a rozhodí vás díky tomu i sebemenší maličkost.
Tak se nám jeví chvilkami Jill. Osmnáctiletá studentka z lepší rodiny, která je premiantka třídy. Je tichá, drží si odstup od ostatních krom své nejlepší kamarádky Simone. Ta je jí pravý opak a nikdo na škole nechápe, proč ty dvě spolu tak drží. To Simone je ta vymetačka mejdanů a Jill je v jejím stínu.
Co se tedy stalo v Itálii? Z některých výslechů a výpovědí se dozvídáme, že za to možná mohla hádka a velká žárlivost. Jenže proč by se ty dvě hašteřili? Neměli přeci důvod. Nebo se přeci jen něco našlo? Záviděla tajně Simone Jill její postavení a studijní výsledky? Nebo to bylo tak, že Jill záviděla Simone úspěch u kluků?
Autorka s námi mistrně rozehrává hru o polapení vzpomínek a hledání viníka toho všeho. Jenže je opravdu koho nebo co hledat?

Komentáře (0)