MIOVO BLUES

recenze

Miovo blues (2016) / Jindriska70
Miovo blues

Z-kultury-i-nekultury.blogspot.cz, 18. srpna 2016

Asi každý někdy potřebuje delší nebo kratší pauzu od činností, kterým se věnuje, přestože se jim věnuje rád. Podobnou pauzu jsem v poslední době potřebovala i já pokud šlo o psaní na blog. Postupně mi ale blog začínal chybět, a tak jsem velmi uvítala nabídku na napsání recenze knihy Kristiny Ohlssonové Miovo blues, vydané v Kniha Zlín.

Miovo blues je pokračováním Lotosového blues a znovu se s něm setkáváme s právníkem Martinem Bennerem a jeho přítelkyní, rovněž právničkou, Lucy. V Lotosovém blues se Martin dostal k případu Sary Tellové, obžalované z pěti vražd, kterých se měla dopustit v Texasu a ve Stockholmu. Sara ovšem ještě před vynesením rozsudku spáchala sebevraždu a ve stejný den zmizel i její syn Mio.

Během Martinova a Lucyina pátrání se začalo objevovat mnoho nejasností a především jménem Lucifer, tajemný zločinec z Texasu, ze státu, ke kterému Martina vázal nejen případ, ale i fakt, že odtamtud pocházel jeho otec. Kromě nesrovnalostí se ale začaly objevovat i další mrtvoly, aby ve finále dostal Martin jednoznačný požadavek od Lucifera, kterého v životě neviděl – najít uneseného Mia.

V Miově blues se mrtvolami rovněž nešetří a příběh je nesporně poutavý, i když... chvílemi jsem postrádala Fredriku Bergmanovou a Alexe Rechta z předchozích knih Kristiny Ohlssonové, jejichž příběhy byly v mnoha směrech civilnější, ne vedené až na samu hranu uvěřitelnosti, jak je tomu u Miova blues.

Kristina Ohlssonová je ovšem skvělá vypravěčka, která se dokáže výborně vypořádat i s nástrahami příběhu, který by místy mohl působit, mírně řečeno, nevěrohodně, zvlášť zhruba pak v poslední třetině. Postavy Martina i Lucy jsou určitě většině čtenářů také blízké, vykreslené do leckdy podivných zákoutí jejich duší. I já jsem si na ně zvykla, ale pokud by se v autorčině tvorbě odehrál návrat k Fredrice Bergmanové, určitě bych se nezlobila. Podle švédských informací autorka letos vydala dvě nové, ale ke svým původním hrdinům se nevrací ani v jedné z nich. Ovšem ani k Martinovi s Lucy. Budeme se tedy muset nechat překvapit, co nám její další romány přinesou a jaké nové zvraty přinesou její další knihy.

Komentáře (0)

Přidat komentář