Lucemburská epopej I. – Král Cizinec (1309-1333)

recenze

Už delší dobu jsem se poohlížela po nějaké knize od Vlastimila Vondrušky, jelikož jeho jméno slýchám všude. A jako stále většího nadšence do historii mě jeho knihy lákaly každým dnem více. Jelikož miluji dobu Karla IV. a o jeho matce Elišce Přemyslovně mám docela dost načteno, padla má volba na jeho nejnovější knihu s názvem Král Cizinec ze série zvané Lucemburská epopej. A nemohla jsem udělat lépe.

Kniha začíná dobou, kdy je na českém trůnu Jindřich Korutanský se svou manželkou Annou Přemyslovnou. Mladá Eliška je v tu dobu uvězněna, protože by mohla Annu ohrozit svým nárokem na český trůn. Události poté pokračují přesně tak, jak se historicky staly až do odjezdu mladého Karla do Čech. Kromě linky krále Jana a jeho ženy Elišky, sleduje kniha ještě linku Viléma z Landštejna a jeho ženy Elišky z Dubé. Jeden z jejich synů je postaven do pozice vypravěče a dovysvětluje nám některé události. V knize jsou zmíněny osudy i dalších slavných osob, například Jindřicha z Lipé, Elišky Rejšky, Petra z Rožmberka aj.

Ze začátku jsem měla problém se do příběhu dostat, to se ale změnilo zhruba po 50 stránkách. Zvykla jsme si na styl psaní a věděla jsem, co od knihy čekat. Na rozdíl od historických odborných knih tato nezachází do detailů, a tudíž je o něco jednodušší sledovat děj a různé události.

Bylo taky zajímavé sledovat právě osudy vedlejších postav, které se často v příběhu jen mihly. Oproti jiným fikcím čas v knize ubíhá opravdu rychle. A během celé jedné knihy uplynulo skoro přes dvacet let. A díky tomu bylo zajímavé, jak se postavy navzájem střetávaly. A jejich vzájemné vztahy se hodně měnily. V normální knize by mi toto vadilo, ale tady ne tím, jak šlo o velký časový rozestup.

Hodně se mi líbily konce kapitol či bloků. Kde byla vždy oznámena nějaká velká věc typu - daný člověk toho roku zemřel nebo ještě ke konci toho roku proběhla svatba. Pomáhalo mi to si příběh představovat jako celek, byly to pro mě takové záchytné body.

Některé důležité rozhovory jsou v knize popsány detailněji – jako třeba první setkání mladého Karla s Blankou z Valois, nebo setkání císaře s mladou Přemyslovnou Eliškou. Autor nám také v některých částech dovoluje vstupovat postavám do hlavy, což bylo za mě opravdu skvělé (bavím se například o situaci, kdy Jan Lucemburský slibuje, a přitom sám ví, že daný slib brzy poruší, protože na jeho splnění nemá prostředky).

Pokud náhodou někdo neví, proč byl Jan Lucemburský nazýván Král Cizinec, z knihy to jde moc dobře pochopit.

Hrozně mě bavilo číst knihu a ponořit se tak do dějin našeho státu a do osudů historických osob, jejichž jména jsou opravdu velmi známa. Pokud si chcete rozšířit obzory a na odborné historické knihy se necítíte, tak takhle kniha je za mě ideální.

Trochu jsem se pozastavovala nad nevěrou téměř všech mužů v knize, to se opravdu nenašel ani jeden slušný? Nejsem seznámena s tím, jak přesně to tenkrát bylo, ale stále žiju nebo jsem aspoň žila v přesvědčení, že alespoň nějaký ten chlap musel být věrný. Tato kniha se mě ale snažila přesvědčila o opaku.

V průběhu čtení se měnil i můj osobní postoj k hlavním hrdinům. Nakonec jsem skočila jsem u toho, že vlastně nevím, co si o nich myslet. V knize bylo moc hezky vykresleno, že každý může udělat chybu a neznamená to hned, že je on ten špatný. Postavy byly hodně lidské a někdy také sobecké a jediné, o co jim šlo byl vlastní prospěch. Což ale za mě skvěle odpovídá tomu jak to tenkrát mohlo být.

Kromě samotných Čech se děj odehrává také ve všech důležitých městech a zemích, jako třeba Paříž, nebo Lucembursko.

Celkově se mi hodně líbil styl psaní autora, a rozhodně zkusím i jeho další knihy, a už se moc těším na další díl této série a určitě si ji přečtu, protože příběh doba Lucemburků na našem trůnů je něco, co mě vždy zajímalo.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspiroval... více

Komentáře (0)