Lidé na útěku by se neměli vracet...

recenze

Na cestě (1994) / LordSnape

Nejsem žádný literární historik či kritik, ale cítím, že se k tomuto literárnímu dílu vyjádřit musím poněkud odborněji. Rozhodně odmítám komentáře kolegů o nemakačenkovi, který jen žije z peněz své tety či babičky (rozdílnost v překladech). Vždyť se jedná o člověka, který si zažil válku a její ničení klasických hodnot a životů. Totální zbytečnost, jak by prohlásil a proto začal žít, tak jak žil. Důvodem nejsou jen psychické problémy a špatné vzpomínky, ale i krize identity jedince, který se už nedokáže zařadit zpět, tam odkud původně přišel... Zadruhé onen kolega zřejmě neumí pořádně číst, jelikož v knize nežije jen z darovaných či ušetřených peněz, ale i pracuje... Trocha pozornosti při čtení by neuškodila, hm.

Otazkou zůstává, proč jsem si vlastně Kerouaca chtěl přečíst. No protože "Na cestě" je kniha považovaná za manifest celé "beatnické generace", slouží i jako příprava k Bukowskimu a protože mě lákala vidina Ameriky po 2. světové válce, kdy se pár jedinců postavilu komzumu a sílícímu "imperialismu", nutící abychom spotřebovávali ku prospěchu všech. Hlavním motorem tehdejší ekonomiky byl tedy onen typický, úspěšný Američan s domem, cadillacem na zahradě a kontem v bance, která už snad konečně nezkrachuje.

První stránky, potažmo první cesta hlavního hrdiny mi přišla tak krásně osvobuzující. Pocit, jako když vám narostou křídla a vy se můžete oddělit od té jednotvárné masy "lidí bez tváře". Skoro jsem dostal také chuť sbalit si těch pár svých švestek a zmizet taky směr východ. Bohužel mě ale postupem času literární styl sledující hlavní myšlenkový projev postavy, která jen slepě sleduje ono rozvláčné dění kolem sebe přestala bavit. Druhá polovina knihy je opravdu jen o zkrácených poznámkách z toaletního papíru... Kromě Deana zde nejsou ani nikterak zajímavé postavy a posledních 80 stránek jsem dočetl už jen silou vůle, abych vlastně věděl, jak to dopadne.

A co byste čekali? Nic zásadního se nestalo, všichni se vrátili tak nějak domů a někdo se rozprchl za svým snem a už ho víckrát nikdy nepotkali. Neříkám zde, že je to vyložené špatná kniha, ale není ani nikterak dobrá, protože postrádá dle mě to hlavní - nějakou ucelenější kostru a onen hnací motor v podobě myšlenky, která by vás nutila se ke knize s chutí vracet a otáčet s napětím další a další stránku. V tomto smyslu doporučuji podobně laděný "Útěk do divočiny" od Krakauera, jenž tyto požadavky do puntíku splňuje.

...otázkou tedy zůstává, zdali je chyba ve stáří samotného díla, nebo jen v
editorské práci, která původní rukopis značně zkrátila do "přijatelné"
formy. Inu, budu se muset na něj později také podívat.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---