Láska si nevybírá

recenze

Vikomt, který mě miloval (2021) / Kikina182
Láska si nevybírá
Anthony si uvědomuje, že je nejvyšší čas na to, aby se oženil. Je si však jistý, že stejně jako jeho otec zemře v brzkém věku a tak chce najít ženu, se kterou by mohl prožít spokojený život, ale nehrozilo by, že se do ní zamiluje. Vyhlédne si Edwinu Sheffieldovou, která je ze všech debutantek považována za tu nejkrásnější.

Edwina má však milující sestru Kate, která moc dobře zná Anthonyho pověst. Hodlá tedy udělat cokoli proto, aby Anthonyho udržela od Edwiny co nejdál. Právě tahle její snaha Anthonyho neuvěřitelně rozčiluje a potyčky mezi těmito dvěma jsou čím dál tím víc častější. Jenže nejhorší na tom je, že ho Kate pronásleduje kdykoli zavře oči a vypadá to, že ani ona vůči jeho kouzlu není imunní.

Ani ve druhém díle série Bridgertonovi nechybí lady Whistledownová a tak i tentokrát začíná každá kapitola úryvkem ze Společenských novin Lady Whisteldownové. Ten je psán kurzívou a stylisticky se podobá skutečným bulvárním plátkům. Úryvky celou knihu oživují a zároveň čtenáři lehce naznačují, čeho se týká kapitola, jež bude číst.

Kapitoly jsou psány v er-formě, díky čemuž kniha bez problému zachycuje příběh včetně myšlenek a pocitů hlavních hrdinů, Anthonyho a Kate, v jedné a též kapitole, občas i přímo ve stejné chvíli. Stejně jako v případě prvního dílu jsem se i do knihy Vikomt, který mě miloval začetla v podstatě okamžitě. Julia Quinn má lehký a čtivý styl psaní, který bez problému dokáže vtáhnout do děje. A ačkoli pro autorčin styl psaní nejsou typické dlouhé a podrobné popisy, dokáže perfektně vystihnout atmosféru, místa i postavy.

Vikomt, který mě miloval je odpočinkový román pro ženy, který neobsahuje složitou a originální zápletku, naopak je naprosto předvídatelná. Ale v tomto případě jsem to už před čtením předpokládala, takže to ani v nejmenším nebylo zklamáním. Naopak jsem v tomto případě předvídatelnost vítala, jelikož jsem si mohla naplno užít příběh bez toho, abych si kousala nehty z nervozity, že něco dopadne jinak, než si představuji.

I přesto, že konec knihy je jasný v podstatě od první stránky knihy, je kniha napsána tak zajímavě, že jsem jí četla se zatajeným dechem a rychle obracela na další stránku, abych se dozvěděla, jak příběh bude pokračovat, jak bude pokračovat cesta hlavních hrdinů ke šťastnému konci.

Samozřejmě se v knize objevuje i několik originálních scén. Opravdu hodně se mi líbí psychologické podkreslení Anthonyho. Jeho přesvědčení, že zemře ve stejném věku, jako jeho otec bylo asi tím nejoriginálnějším a nejzajímavějším prvkem v celé knize. V knize nechybí ani spousta vtipných, vášnivých a romantických scén, které se autorce skutečně povedly.

V příběhu se opět objevují všichni sourozenci Bridgertonovi, jejichž popis koresponduje s tím, jak je autorka vykreslila v první knize. Ale vyloženě se zabývá pouze Anthonym, jehož charakteristiku, jež byla v prvním díle pouze naznačena, v tomto díle rozvíjí.
Přítomny jsou samozřejmě i další postavy známé z minulého dílu, jež si také udržují konzistentní povahu.

Občas je o nich řečeno něco nového, ale spíše zůstávají v pozadí a dokreslují děj. Více se autorka zabývá novými postavami, především rodinou Sheffieldových, která v této knize hraje opravdu důležitou roli.

Celkově jsou všechny postavy popsané tak akorát vzhledem k tomu, jakou roli v knize hrají. Nejvíc se autorka samozřejmě věnuje hlavním postavám, ale i vedlejší postavy jsou popsané dostatečně na to, aby nebylo možné si je mezi sebou zaměňovat.

Vikomt, který mě miloval je skvělá kniha, a já se popravdě nejsem schopná rozhodnout, jestli je lepší ona nebo první díl Vévoda a já. Obě knihy jsou totiž skvělé, ale každá jiným způsobem. Dalo by se říct, že hlavní aktéři, jejich povahy a životní plány jsou v podstatě protikladné. Pokud se vám líbil první díl Vévoda a já, tak druhý díl můžu určitě doporučit. Je to psáno ve stejném duchu, ale zároveň je to něco jiného. Na odpočinkové čtení je to ale jako dělané.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Ikar.

Komentáře (0)

kniha Vikomt, který mě miloval recenze