Láska a růžové třpytky

recenze

Miluj mě vším (2020) / Kikina182
Láska a růžové třpytky
Po smrti matky Tristan opustil město a zanechal tam svou minulost, rodinu i přítelkyni Sydney. Myslel si, že už se nikdy nevrátí, ale před dvěma lety zemřel jeho otec a on musel zůstat a pomoct svým bratrům zachránit rodinnou firmu. Mělo to být jen na rok, ale za tu dobu zjistil, že jeho život není ve velkém městě, ale u bratrů a jejich společné firmy Pierce Brothers.

Sydney je už mnoho let nedocenitelnou součástí Pierce Brothers a má blízký vztah s celou rodinou. Není tedy možné, aby se jí Tristan vyhnul. Jejich vztah byl však celé dva roky chladný a odtažitý. To se změnilo v momentě, kdy spolu museli vést zakázku.

Hodně rychle pochopí, že už spolu nemůžou jednat tak, jako poslední dva roky. Rozhodnou se proto, že budou kolegové, kteří se navzájem respektují. Dokonce přátelé. Jenže i když se oba dva za všechny ty roky změnili, jejich vzájemná přitažlivost nezmizela. Brzy už jim nestačí být jen přáteli.

Vypadá to, že jejich láska dostala druhou šanci. Ale jejich minulost se nedá jen tak vymazat a tak nakonec musí Sydney přiznat Tristanovi tajemství, které v sobě držela celých sedm let, i když ví, že tím může ohrozit, možná dokonce zničit, jejich vztah.

Stejně jako u předchozích dílů Miluj mě jakkoli a Miluj mě kdekoli je i Miluj mě vším napsaná v er-formě. Tentokrát se příběh zabývá prostředním bratrem Tristanem, takže polovina kapitol je z jeho pohledu a ta druhá je z pohledu Sydney.

Vyprávění ve třetí osobě autorce nijak nezabránilo detailně v příslušných kapitolách rozebrat jejich myšlenky a pocity. Což je opravdu skvělé, protože náhled do mysli hlavních hrdinů je vždycky plusem. U Jennifer Probst je to ale jeden z hlavních důvodů, proč je její styl psaní tak skvělý. Ona píše čtivě a lehce, přesně jak člověk od oddechového románu pro ženy čeká, ale zároveň se nedrží povrchností, což knize přidává na atraktivitě.

Kniha je také doplněna několika flashbacky. Nikdy nejsem proti vzpomínkovým částem, ale v případě téhle knihy mi přišly trochu zbytečné. Skoro všechny vzpomínky byly totiž pak prostřednictvím jedné nebo dokonce obou hlavních postav kompletně převyprávěné v rámci příběhu, takže působily docela nadbytečně.

Navíc ani nebyly nijak oddělené od ostatního textu. Sice byly zapsány v kurzívě, ale přítomnost přecházela do minulosti, která pak vlastně přecházela zpátky do přítomnosti z ničeho nic. Nepůsobilo to na mě dobře ani esteticky ani z hlediska uvěřitelnosti příběhu.

Jennifer Probst si vybrala pro knihu jiné téma než u předchozích dílů, ale bohužel ho rozpracovala dost podobně, jako v druhém dílu. Takže i když byl základ příběhu úplně jiný, tak jsem měla pocit, jako kdybych četla méně povedenou verzi druhého dílu s jinými postavami.

Nechci tím říct, že by byla kniha špatná. Některé věci, které autorka vymyslela, se mi moc líbily, ale kromě toho, že jela podle stejné základní šablony, mi přišlo, jako kdyby se nemohla tak úplně rozhodnout, jakým směrem se chce vydat a v knize tak vzniklo dost umělých a nedotažených zápletek.

Do poloviny byla kniha skvělá, ale po odhalení Sydneyna tajemství se podle mě rozhodla jít špatným směrem a netušila, jak z toho vybruslit. Od té chvíle už v knize skoro nic nedávalo smysl. Ať už se jednalo o romantickou linku mezi hlavními hrdiny nebo chování postav.

Chování postav mi vůbec nedávalo smysl. Ještě tak do první poloviny knihy se chovaly normálně a docela to i odpovídalo tomu, jak se chovaly v předchozích dílech. Ale pak se jejich osobnosti změnily o 180 stupňů a byly s jejich původním chováním naprosto v rozporu. Navíc se ještě asi tak pětkrát lehce pootočilo různými směry. A žádná z těchto změn nebyla nijak vysvětlena. V příběhu to vyznělo tak, že takoví byli od začátku, ale takhle absurdní chování se u nich nikdy dřív neprojevovalo.

Na závěrečný díl série Stavitelé snů jsem se moc těšila, ale bohužel musím říct, že se jedná o nejslabší knihu z celé trilogie. Čekala jsem opravdu epický závěr, obzvlášť po druhém díle, který byl úžasný, ale bohužel se tak nestalo. Miluj mě vším má dobrý základ, ale rozhodně není rozpracovaná a promyšlená tak dobře, jako předchozí díly. Spíš je proměnlivá jak aprílové počasí a to z ní bohužel dělá průměrnou knihu. Skvělou odpočinkovou četbu na jedno letní odpoledne, ale nic k čemu by se chtěl člověk v průběhu let neustále vracet.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Ikar.

Komentáře (0)

kniha Miluj mě vším recenze