Kterak Jacob hledal sám sebe

recenze

Spánek není, smrt není,
kdo umírat se zdá, žije.
Dům, ve kterém ses narodil,
přátelé tvého mládí,
starý muž a mladá panna,
denní lopota a její odměna.
To všechno mizí,
stává se legendou,
nedá se spoutat.
Ralph Waldo Emerson


Touto básní kniha začíná a tato báseň ji velmi vystihuje.
Hlavní postava, chlapec jménem Jacob, který je jedináček a žije se svými rodiči v rodinném domě. V tom stejném místě jako Jacob žije i jeho dědeček Abe.
Jake má se svým dědečkem velmi výborný vztah.
Jako malému mu dědeček povídal různé příběhy - příběhy o netvorech, nestvůrách, o levitující dívce, muži se dvěma ústy a jiných dětech.
Jacobova dětská fantazie pracuje na plné obrátky - příběhům věří a sní, že je jednou prožije.
Jakmile však dospěje do puberty, rozhodne se, že příběhům již věřit nebude.
Vše se zdá v naprostém pořádku až do chvíle, kdy Jacobovi volá jeho dědeček do práce, že mu hrozí smrtelné nebezpečí a potřebuje najít klíč od skříně, kde má schované zbraně.
V den svých šstnáctých narozenin dostane Jacob dárek, který by si přál jeho děda, aby Jake dostal - a právě v onom dárku má Jake odkaz na ostrov, na kterém Abe prožil dětství a také na samotný Sirotčinec slečny Peregrinové.
Kniha se mi líbila. Začetla jsem se do ní již od prvních stran. Příběh je o to zajímavější, že je doplněn fotografiemi, tkeré navazují a dopňují text.
Postava Jacoba mi byla velmi sympatická a celý příběh jsem prožívala s ním.
Jen konec té knihy mi přišel trošku překombinovaný.
Otázka cestování časem je pro mě velmi, velmi motivující a rozhodně nelituji, že jsem po této knize sáhla.
Určitě Vám ji doporučuji.
Jsem dost zvědavá, jak ji zpracuje Tim Burton jako filmovou verzi.
Zároveň se těším, až sáhnu po druhém díle.

Komentáře (0)