Kruh pochybností – psychothriller

recenze

Kruh pochybností (2023) 4 z 5 / Kizuizi
Kruh pochybností

Emma žije se svým mužem Delem a jejich adoptovanou dcerou Islou v malém městečku, kam se nedávno přistěhovali. Emmě se bohužel nedaří zapadnout do kolektivu matek; jako jedna z mála totiž není v domácnosti a pracuje, pořád přemýšlí, zda je dobrá matka, a její pochyby jen zesílí, když se do sousedství přistěhuje nová rodina. Oba manželé jsou bohatí a krásní a co hůř – Tatjana vypadá úplně jako matka Isly...

Přiznám se, že to bylo mé první setkání s autorkou, ale zaujala mě anotace. Jen jsem vůbec netušila, co mám vlastně po otevření knihy čekat, a i když jsem se toho trochu bála, nakonec jsem byla mile překvapena.

Kruh pochybností je čtivý a překvapivý, ale rozhodně to není akční příběh. Hlavní postavou je tu Emma – matka Isly, která díky adopci získala vytoužené dítě, které zbožňuje, ale neustále se bojí, že o něj přijde. Emma se svěřuje se svými pochybnostmi, spekuluje nad tím, co by měla dělat jinak. Do kolektivu nezapadá, a časem se ocitá ještě víc odstrčená, protože se začínají šířit pomluvy, ze kterých Emma nevychází vůbec lichotivě.

Emminou spřízněnou duší je její setra, která je připravena ji za každých okolností pomoct. A vlastně jako jediná věří i její teorii, že nová sousedka by mohla být biologickou matkou Isly. Emmě se začnou stávat nehody, což má dopad hlavně právě na Islu (neúčast na školním výletě, špatné oblečení apod.). A se strachem, že jí někdo obviní ze zanedbané péče vychází na světlo i skutečnost, že Emma něco tají. A to něco neví ani Dele...

Kruh pochybností je zajímavý psychothriller, který čtenáři ukáže nejen úskalí adopční rodiny, ale také odlišnost života v malé komunitě, kdy si vlastně všichni „vidí až do talíře“. A svůj prostor zde dostávají i sociální sítě, díky nimž se pomluvy šíří rychlostí blesku.

Není to rychlé, není to dechberoucí, ale rozhodně je to překvapivé, možná i šokující. Kruh pochybností bych doporučila spíše ženám, nevím totiž, jak by se mužům líbilo občasné „ženské tlachání“ :) .

Za recenzní výtisk děkuji Knihy Dobrovský

Komentáře (0)

Přidat komentář