Krapet bizárku z českých luhů a hájů

recenze

Už jste slyšeli o bizarro fiction? Pokud ne, tak vězte, že máte nyní možnost se s tímto žánrem seznámit. Jelikož nakladatelství Carcosa přináší vůbec první českou antologii povídek, které mají společného jmenovatele: bizarnost. Několik knížek od odborníka na slovo vzatého Carltona Mellicka III. již u Carcosy v minulosti vyšlo, ale až nyní nastal čas, abychom se podívali, jak se s tímto žánrem vypořádali čeští autoři. A věřte, že o bizarnost rozhodně nebude nouze.

Legenda o truchlivém mořském bohu z pera Petra Bočka, který čtenáře pravidelně zásobuje svými nápaditými a vtipnými příběhy, se odehrává v daleké budoucnosti, kdy máme díky globálnímu oteplování moře i v Čechách a evoluce přinesla nový živočišný druh – rybočlověka. Lidé již také přišli na to, jak získat nesmrtelnost a hlavní hrdina povídky brzy zjistí, že to není zas tak fajn, jak se na první pohled zdá.

Trpaslík je úsměvná povídka vyprávěná z pohledu mladíka, jež se po úrazu probere v bytě záhadných dívek, které v komoře skladují trpaslíky a v napuštěné vaně hromadu hrníčků. Když se jeden z trpaslíků probere k životu, čeká čtenáře opravdová jízda.

Jiří Sivok nám přináší povídku Zub za zub o tom, že nejen s cikány si není radno zahrávat, jak se můžeme dočíst v románu Stephena Kinga Zhubni, ale pozor bychom si měli dávat i na vysloužilé dentistky.

Další kousek Bimbilárium strýčka Bobana bizár sbírce rohodně ostudu nedělá. Povídka ve stylu Mellickových příběhů a tak trochu i komiksového Pohádkova Skottieho Younga, kde se to znásilněnými figurínami, oživlým ovocem a fekálními démony jen hemží, aneb když váš internetový kanál pro děti začne žít svým vlastním životem.

Řekl bych, že povídky Půlnoční motorest splněných přání a Muž v bedně v sobě skrývají hlubší význam a jejich kvalitu lze docenit až po opakovaném čtení. To z nich dělá výjimečné a ukazuje, že žánr bizár nemusí být  jen jednoduchá jednohubka. V první z nich se hlavní hrdina octne na benzínce s motorestem, kde se k jídlu podávají pokrmy složené převážně z dršťek a průvodcem je zde mluvící želva. Druhá zmíněná povídka nám představí záhadného muže oděného do černé bedny, do kterého se jednoho dne zamiluje dívka, když ho spatří vynořovat se z řeky. Ano, já vím, zní to šileně.

Adresát nezastižen nám ukazuje, jaké by to bylo, kdybychom si mohli svého partnera poskládat stejně tak, jako nábytek z Ikey. Její konkurenční firma MasoStav totiž tuto možnost nabízí. Vaše drahá polovička vám přijde v krabicích s návodem a je jen na vás, jak si ji smontujete.

Krev ve městě vtipně imituje notoricky známý seriál Sex ve městě. Je z pera legendárního Ivana Adamoviče, který mimo jiné sestavil jednu z nejlepších hororových antologií Hlas krve. Setkáváme se zde s Mirandou, Carrie, Charlotte, Samantou, ale i s jistou obézní a hláškující Halinou původem z Podkarpatské Rusi, panem Velkým a záhadným Rupertem, který si libuje v krvi z dámských klínů. Ano, je to opět velký bizár a nutno podotknout, že velice zábavný.

V povídce Smrt je důsledkem života nás Tomáš Marton prostřednictvím Tomáše (Martona?) provede životem po životě a ukáže nám, co nás čeká, když za svůj pozemský život nenasbíráme dostatečný počet bodů. A co se stane, když nenasbíráme dostatečný počet bodů ani v životě po životě? Povídka mi připomněla Palahniukův román Prokletí.

U povídky O čem sní imagináti jsem měl pocit, že je tak trochu poctou dílu Philipa K. Dicka, konkrétně povídce Sní androidi o elektronických ovečkách, která se později proslavila díky své filmové adaptaci pod názvem Blade Runner. Svět už není takový, jaký býval. Vládnou mu imagináti, což jsou v podstatě naše zhmotněné myšlenky.

Za jeden z nejlepších kousků považuji povídku K jádru věci, která může někomu připadat jako seminární práce o environmentálních problémech planety v blízké budoucnosti, a která vrcholí bezvadnou pointou.

Mievilleovsky laděný příběh Brýle Pandaemonia nás opět zavádí do budoucnosti, kde jsou na vrcholu potravinového řetězce stroje. Povídka obsahuje spoustu důmyslných vynálezů budoucnosti.

Je libo Příběh hraček zasazený do českých reálií? Taková je povídka O šperháku, pendreku, injekci a doporučeném psaní. Název vám může připadat poněkud zvláštní, ale jen do doby než zjistíte, že jsou to indicie ke čtyřem povoláním hlavních postav, igráčků, kteří se vydávají na jednu záchrannou misi.

Sbírku uzavírá bonusová povídka Lízománie pod taktovkou nikoho menšího než samotného guru žánru, Carltona Mellicka III. Pojednává o mladíkovi, který má lízátkovou hlavu s příchutí Tropický vánek a o bandě vousatých kamioňáků, kteří jsou na této příchuti závislí. Co víc si na závěr přát.
 
Jelikož už mám něco načteno a mé hranice zvrácenosti a bizarnosti jsou na jiném levelu než u obyčejného smrtelníka, očekával jsem od sbírky těžší kalibr. Může za to i předešlá Mellickova tvorba, jehož tituly, jako například Strašidelná vagína, Zbouchnul jsem Satanovu dceru či Lidožrouti z Lízátkova, mluví za vše. Je pravdou, že se čeští autoři možná drží trochu více při zemi, co se nechutností týče, ale bizarní přehlídku nám servírují ukázkovou a myslím, že po literární stránce i velice kvalitní. A ať už je míra bizarnosti a nechutnosti jakákoliv, jedno je jisté. Carcosa nám přináší sbírku, která je první svého druhu u nás a toto prvenství ji už nikdo nevezme.

Komentáře (0)