Konspirační teorie o Farmě zvířat

recenze

Farma zvířat (2000) / herdekfilek

Proč představovat něco, co každý zná. Snad právě proto, že to každý
zná. Jakmile něco znají všichni, začínám být ostražitý a ptám se –
opravdu?
Není ta všeobecná znalost spíš znalostí několika napapouškovaných
citátů a jakési povědomí o obsahu. Ovšem jen v tom širším slova smyslu.
Ano, všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
To už je tak profláknuté, že se člověk chtě nechtě musí podívat jestli není autorem Disney.
Ale pojďme se na knihu podívat z jiného úhlu. Z toho méně známého a obvyklého.
Každý ve spojení s Farmou zvířat křičí nahodile slova ve smyslu – Stalin, bolševismus, tyranie, rudá prasata, diktatura.
Jistě, tohle všechno tam je a trpí to snad až příliš okatě. Ale my
počkáme až dozní tahle silácká slova a zaslechneme jako ozvěnou znějící
slova – lahve, preclíky, zarezlé panty, kousky citů, klopy.
A to jsou, přátelé, slova, která by měla určit směr i smysl celé
knihy. Orwell byl vynikající spisovatel. V knize napsal knihu, aniž by
to spoustu lidí vůbec vytušila.
Boxerem myslel Orwell sebe sama. Obětavý dělník plný elánu a
dobromyslnosti. Orwell se do role dobromyslného dělníka někdy vmyslel
tak důkladně, že nebyl schopen přestat. Zacílil svůj spisovatelský um,
zavalil se papírem a odmítal i jen pozdravit přišedší tetu, pořvávajíc –
„Kriste, vždyť to šustí! Šustí to!“ Co šustěním Orwell myslel je lidstvu upřeno.
Myšlenky se dle Orwella chytaly špatně. K tomuto Orwell odkazuje na
spoustě míst textu. Pro příklad bude snad stačit jedna dosti důrazná
věta, cituji : „Poháněla by také cirkulárku, řezačku píce, šrotovník a elektrické dojení.“
Orwell touto větou dal najevo svůj odpor k jakékoliv nízkosti spojené
s vydáváním energie jinam než do své spisovatelské práce.
Indicií je ovšem mnohem více a některé nejsou až tak jednoznačné jako ty předchozí.
Uvedu exemplární příklad dokazující Orwellovu nechuť plnit v neděli
manželské povinnosti, které byly paní Orwellovou až bolestně vyžadovány,
cituji : „A opět - na tento argument odpověď nebyla. Jistěže
nikdo nechtěl, aby se Jones vrátil. Pokud měly nedělní schůze přispívat
k jeho návratu, pak tedy rozhodně musely přestat.“
Orwell pokračoval v zoufalém křiku o pomoc opět v náznacích, cituji : „Byla to tak pomalá a vyčerpávající dřina.“
Původně měl Orwell v úmyslu napsat Farmu zvířat mohutnější. V jeho denících, které se našly a opět zašantročily nezdárným prasynovcem, si zapsal : „Proustovo
Hledání ztraceného času bude v porovnání s mou Farmou jen nedopsanou
novelou, jen takovým pšouknutím do hurikánu světové literatury.“


Mrs.
Orwellová neustávala v činnosti. Nutila Orwella navštěvovat vybrané
rauty pořádané na jeho počest i počest kohokoliv jiného. V té době se
bohužel neslušelo, aby dáma na raut nakráčela sama, na kůži téměř
odhalena. V té době se dbalo na prestiž, na morálku, na lahve i na již
zmíněné kousky citu. Orwell si nosil po kapsách papírky i s tužkou a
potajmu na záchodcích zapisoval Boxerovy osudy. Jednou byl
přichycen při psaní nesmrtelných vět a po zásluze ztrestán rozcupováním
napsaného a následným spláchnutím. Stěžuje si na to větou, sepsanou
ještě ten večer za záclonou, takto : „Ano, tady ležel výsledek
jejich dřiny, srovnaný se zemí, všude kolem rozházeno kamení, jež tak
pracně shromažďovala. Zvířata němě stála a zoufale zírala na spoušť
kolem.“
Je na místě podotknout, že se paní Orwellové při splachování rozmazaly oční stíny a z úst jí vyšlehl ďábelský smích.
Jen kvůli Orwellově ženě byli jsme ošizeni o zážitek mnohem hlubší a hlavně mnohem delší.
Orwellův boj s nadvládou vlastní ženy popsal detailněji ve svém
dalším románu. V Románu 1984, za který byl ženou, rok po vydání, ubit
zrezlým pantem.
Orwell byl vizionář, važte si toho.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---