Kniha, na které si dali všichni záležet, jen autor si po sobě nepřečel text

recenze

Jonsko a jeho kultura jsou již několik desetiletí oblastí, která nás Evropany fascinuje. V posledních letech vyšlo nejen na starém kontinentě velké množství knih, které se zabývají právě touto tématikou, ať již se jedná o více-méně volnou inspirací v beletrii, nebo o odbornou literaturu. I v českých knihkupectvích tak máme k dispozici širokou nabídku titulů, od odpočinkové četby, jako jsou detektivky či komiksy (manga), přes knihy o filozofii, historii a významných osobnostech Japonska, až po publikace zabývajícími se životem jednotlivých tříd japonské společnosti. Opomenout nelze ani díla pojednávající o japonských zbraních, především o japonských mečích, pro jejichž označení se i v Česku vžilo užívání japonského slova katana.

Právě o japonských mečích, respektive o jedné konkrétní části meče - o takzvané cubě, tedy záštitě japonského meče - pojednává tato kniha.

Nezávisle na členění knihy podle jejího obsahu bychom mohli publikaci rozdělit na dvě hlavní části - na úvod a na obrazovou část. V úvodu nás autor stručně seznamuje s cubou jako takovou, s její funkcí a významem a hlavně s jejími proměnami v průběhu staletí, kdy se z ryze praktické součásti meče stala módní záležitost. Záštity, bohatě zdobené nejrůznějšími motivy se složitou symbolikou, byly často nejen ukazatelem společenského postavení, ale též vypovídaly o smýšlení jejich majitele. Symbolické náměty na cubách se neužívaly jen pro mečové příslušenství, nýbrž i v jiných oblastech umění.

Podstatně obsáhlejší obrazová část, pojatá jako katalog, začíná fotografiemi několika celých mečů s jejich relativně detailním popisem. Na dalších stranách je pak vyobrazeno přes 100 mečových záštit, reprezentujících různé školy, dílny a různá období, přičemž nejstarší vyobrazené cuby pocházejí z 15. století. Každý exemplář je zobrazen prostřednictvím barevných fotografií z obou stran, u některých exemplářů pak nalezneme též makrofotografie zajímavých detailů. Všechny fotografie jsou doprovázeny poměrně obsáhlými komentáři, ze kterých se dozvíme informace o technologii použité při výrobě, či technice výzdoby. Komentář nabízí též interpretaci motivů vyobrazených na záštitách, které jsou spjaty s japonskými i čínskými bájemi, kulturou a s náboženstvím. Tento český komentář je u každého vyobrazeného exempláře doplněn o jeho stručný popis v angličtině a v japonštině.

V závěru knihy nalezneme stručný přehled jednotlivých období japonských dějin a tematicky rozdělený slovník termínů, které se vztahují k záštitě japonského meče.

Kniha Cuba - záštita japonského meče představuje - jak autor sám poznamenává - jeden z mnoha způsobů zkoumání záštity japonského meče, a potenciál tohoto specifického tématu není ani zdaleka vyčerpán. Tato na českém trhu ojedinělá a dosti obsáhlá publikace i přes svou vysokou odbornou úroveň zůstává přístupná i laickým čtenářům se zájmem o danou tématiku a nabízí jim možnost získat hlubší znalosti o problematice díky slovníčku, s jehož pomocí se i laikům stává větší část komentářů srozumitelnou. Úvod i komentáře jsou navíc psány „pojaponštělou“ a poetickou češtinou. Ač je tento poetický styl vyjadřování v této jednoznačně odborné publikaci na první pohled nežádoucí, nepůsobí nijak rušivě, naopak svým způsobem podtrhuje netradičnost celého díla. Ojedinělost knihy zvýrazňují i reprezentativními grafickýé úpravy, velmi kvalitní fotografie jednotlivých exponátů a užití křídového papíru. Celkový dojem z knihy nesnižuje ani lesklá paperbacková obálka, na jejíž vnitřních stranách jsou též vyobrazeny exponáty. Přední i zadní části obálky jsou navíc opatřeny chlopní, které umožňují knihu pohodlně založit v jakékoliv její části.

Velkým negativem jinak dokonalé knihy jsou pravopisné chyby a překlepy, které se hojně vyskytují v celé knize a celkovou úroveň jinak pečlivě zpracované publikace velmi snižují, neboť v textu doslova bijí do očí. V tak pečlivě zpracované knize budí dojem, že na knize si dali všichni, kdo se na jejím vzniku podílel, hodně záležet, akorát autor svoji práci poněkud odflákl a ani si po sobě nepřečetl, co napsal. Nebo, že by to odflákl korektor?

Další velké negativum vidím ve zpracování slovníčku. Jednotlivá hesla jsou rozdělena do čtyř tematických celků, v nichž už ale nejsou řazena abecedně, což práci se slovníkem pro laika velmi stěžuje.

Pokud se dokážete přenést přes nedostatky knihy, zjistíze, že jde o velmi zdařilou publikaci, která osloví jak odborníky na slovo vzaté, tak laiky, kteří se o problematiku japonského meče zajímají jen povrchně.

Komentáře (0)