Kniha, která má smysl a poslání

recenze

Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008) 5 z 5 / Lucik87
Chlapec v pruhovaném pyžamu

Knihy čtu za účelem, aby ve mně něco zanechaly. Někdy se výběr povede a někdy ne. S tímhle příběhem jsem trefila do černého. Prostě se na mě usmálo štěstí. Musím pořád přemýšlet. Přemýšlet nad tím, jaké lidi nám náhoda může přivést do cesty. Nad tím, jak nám náhodou lidé mohou změnit směr osudu. Pokud mě kniha donutí přemýšlet, vím, že to stálo za to. A tenhle příběh, ten to prostě jasně dokázal.

Kniha nás zavádí do jedné berlínské rodiny, v níž je hlavní postavou devítiletý Bruno. Bruno neví, jak je v Německu jejich rodina vážená. Žije v dětské nevinnosti. Jednoho dne se musí celá rodina sbalit a vydat se neznámo kam. Skutečnost se má ale tak, že jeho otec, pravá ruka Führera, je povolán dohlížet a vést koncentrační tábor v Polsku.

V novém domě se Bruno cítí osamělý. V jeho neútulném pokoji je ale okno. Když se podívá ven, vidí plot. Za plotem plno lidí. Tatínky, dědečky, malé kluky. Plno malých kluků, se kterými by si mohl hrát. Proto se jednoho dne rozhodne jít na průzkům okolo plotu, ale tajně. Neboť tohle území prozkoumávat je zakázáno.

Má štěstí, na své tajné cestě okolo plotu, objeví kluka v pruhovaném pyžamu. Zšedlého, hubeného, jenom velké smutné oči jsou zapamatovatelné. Zpřátelí se a tak se stane pravidlem, že se na jednom místě, u plotu, schází každý den. A povídají si. Bruno nechápe, co za plotem je a proč je vůbec chlapec, zvaný Šmuel, tak hubený. Proč nemá boty a vůbec žádné hračky.
Při jednom ze setkání, je Šmuel smutný, ztratil se mu otec. Bruno nemůže nechat svého jediného přítele smutného a tak se mu rozhodne pomoci.

Více nastiňovat nebudu. Protože vás, čtenáře, kteří ještě neměli to štěstí tuto knihu vzít do ruky, nechci připravit o ten famózní zážitek. Famózní v tom smyslu, že ve vás ta kniha velmi zanechá. Je napsána velmi jednoduchým způsobem. A v jednoduchosti je krása. Protože dětská duše je jednoduchá a do určité doby neposkvrněná. Některé děti mají krásnou duši. Nejsou ještě zformovány dobou a nemají předsudky, které jim může vštípit doba.

Kniha je o přátelství. Obyčejné, nezkušené děti nám dospělým mohou ukázat, co je důležité. Někdy, my dospělí, to vše máme před očima. Ale ceníme si věcí, které jsou naprosto nepodstatné. A ty zjevné nevidíme.

Tento příběh doporučuji všem. Dá vám opravdu hodně, možná díky němu dokážeme přehodnotit i sami sebe.

Komentáře (0)

Přidat komentář