Láskou proti osudu?

recenze

Než odejdeš (2017) 5 z 5 / Lucik87
Než odejdeš

Jak všichni víme, vše se děje z nějakého důvodu. Myslíme si, že osud nelze změnit. Ale co když z nevysvětlitelného důvodu dostaneme šanci pár věcí změnit, těch osudových, kterých třeba litujeme. Zoe takovou šanci dostane, pomůže jí láska a možnost prožít pár chvil znovu, zachránit Eda?

Zdá se, že je to obyčejný den. Ráno jako každé jiné, Zoe je nevrlá a tiží jí manželské problémy s Edem. Neúspěšná snaha o početí jim ničí manželství a ta láska, která dříve byla výjimečná, pohasíná. To ráno se Zoe s Edem rozloučí ledabyle, letmo houkne pozdrav. Netuší ovšem, že je ten pozdrave poslední. Ten den totiž Ed zemře. Zoe se hroutí svět, celý život. Neví, jak se se ztrátou vyrovnat. Náhle, ze zármutku, se složí a upadne do bezvědomí. Když se probudí, zjistí, že se ocitá v roce 1993. V roce, ve kterém poprvé poznala Eda. Postupně se probouzí do klíčových okamžiků jejich vztahu a Zoe nabývá dojmu, že osud jí dal šanci změnit sled událostí.

Tato neuvěřitelná kniha je prvotinou autorky Clare Swatmanové. Její styl psaní, velmi sympatický a vřelý mě vzal za srdce. Velmi jsem se zamyslela nad tím, jak bychom si měli cenit lidí, které na tomto světě máme. Nebrat je jako samozřejmost, protože jiní lidé o své blízké přicházejí dnes a denně, bohužel, je to součást našeho bytí. Zoe a Eda jsem si zamilovala, nesobeckost hlavní hrdinky mě odzbrojovala. Jak se říká, v jednoduchosti je krása. A tohle v této knize platí dvojnásob.

Komentáře (0)

Přidat komentář