Kluzká životní cesta na Skleněný vrch

recenze

Skleněný vrch (2015) / lenulak (254 views)
Kluzká životní cesta na Skleněný vrch
O Františku Niedlovi je v současnosti čím dál více slyšet, i přesto, že se na poli české literární tvorby pohybuje už pěknou řádku let. Jeho dřívější díla se v nakladatelství MOBA dočkávají nových vydání a nejinak je tomu i v případě románu Skleněný vrch, který vyšel poprvé už v roce 1989.

Nablýskané závodní auto, řvoucí koně pod kapotou, burácející motor, rychlá jízda, atraktivní žena, obdiv a téměř žádné starosti. Jak změní bezstarostný život úspěšného mladého automobilového závodníka Petra Machara nehoda, po níž zůstane upoután na invalidní vozík?
František Niedl opět přichází s hlavním hrdinou pro jeho knihy tolik typickým – mladý muž ocitající se v těžké životní situaci, která by se mnohým z nás zdála bezvýchodná. Také Petr Machar nevidí žádný smysl v životě na vozíku, bez aut, bez závodů a bez… bez své krásné manželky Moniky, která ve svých plánech s ochrnutým manželem, vedle kterého by se vystavovala obdivu jen těžko, nepočítá.

Jak se dokáže Petr, který nebyl zvyklý prohrávat, vyrovnat s tím, že v osudném okamžiku prohrál vše, co tvořilo celý jeho život? Kruté rány, které zasazuje sám život, jsou pro Niedlovy knihy typické, stejně jako hrdinové, kteří je životu vrací zpět. Ačkoli Petr Machar ze začátku rozhodně nevypadá jako typ člověka, který se za svou nerůžovou budoucnost bude prát, co mu síly budou stačit, Niedl z něj udělá bojovníka, který se nevzdá sebemenší naděje na život bez vozíku, bez berlí, bez auta, bez závodění…

Zdá se, že kniha mohla mít velký potenciál stát se psychologickou sondou do duše člověka snažícího se vrátit se zpět do normálního života, navíc v době, kdy se o inkluzi lidí s handicapem do „většinové“ společnosti nemluvilo ani z poloviny tak často jako dnes. Niedl však jakoby nechtěl být v tomto směru tak přímo čitelný, nechal Machara odejít z léčebny poměrně záhy a naordinoval mu léčbu běžným životem.

Zatímco obvykle se v literatuře setkáváme s hrdiny, kteří se vyrovnávají s těžkými životními okamžiky bezprostředně po jejich vzniku, těžiště Macharova boje o normální život nenajdeme v pobytu v rehabilitačním ústavu, dokonce ani v prvním samostatném bydlení mimo něj, a jakkoli jsou pro něj tyto chvíle velmi důležité, stěžejní v Macharově smýšlení o životě se ukazuje rozhodnutí úplně opustit vše, co mu připomíná život před nehodou.

Nové prostředí, noví lidé, nová práce – nový začátek se ukáže být tím pravým lékem na nechuť k životu, ale nebyl by to Niedl, kdyby šlo vše hladce, a tak staví Macharovi do cesty ženy, alkohol, předsudky i režim. A zde se objevuje ta Niedlova pověstná čitelnost, ve které čtenář nutně musí vzpomenout na Hráče. Niedlovi hlavní hrdinové jsou v každém okamžiku osudem nezdolatelní bojovníci za vlastní ideály, odhodlaní vzepřít se všemu, co se jim postaví do cesty.

Může se zdát, že téma knihy nabízí mnoho prostoru pro filozofování nad smyslem bytí či pro psychologický rozbor myšlenek člověka na tenké hranici mezi životem a smrtí, Niedl vystavěl akční příběh, jenž je mu vlastní, ve kterém pro tuto rovinu příliš prostoru není. S určitými náznaky se však tu a tam v knize setkáme a je otázkou, zda to není kvalitě na škodu – pasáže místy působí poněkud „vatovitě“, někdy dokonce autor vnutí čtenářově hlavě touhu po odpovědi na konkrétní otázku, tu však záhy utluče konstatováním „o tom se ještě někdy zmíním, ale teď se mi o tom nechce mluvit.“ (s. 31)

Niedlův akční příběh akčních hrdinů hledá akčního čtenáře, který hledá knihu, která má spád, děj odehrávající se chvíli nahoře, chvíli dole, zdánlivě nepředvídatelně a přece podle jasných pravidel. Niedl dobře zná své čtenáře a umí jim napsat knihu „šitou na tělo“a možná právě to je hlavním důvodem, proč se jeho knihy těší velké čtenářské oblibě.

Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)

kniha Skleněný vrch recenze