Kluk v mikině s kapucí

recenze

Na co slova nestačí (2020) / Kikina182
Kluk v mikině s kapucí
Rev Fletcher neměl lehký život a stále bojuje se svými traumaty z minulostí. Proto se většinou schovává před světem pod kapucí mikiny. Ale s pomocí jeho adoptivních rodičů se mu daří nechávat minulost pomalu minulostí. Vše se ale změní dopisem od jeho násilnického otce. Ten ho vrátí do minulosti a je to, jako kdyby Rev prožíval všechno znovu.

Emma Blue se také schovává před světem a především před faktem, že se manželství jejích rodičů rozpadá. Raději zůstává ve svém online světě a programuje počítačovou hru. Ale ani online svět už pro ni není bezpečný. Musí čelit trollovi, který jí neustále nadává a vyhrožuje.

Oba dva jsou uzavření, ale díky shodě náhod se potkají na procházce a začnou se navzájem svěřovat, sdílet svá tajemství. Ale situace se začne vyostřovat a jejich vztah a především vzájemná důvěra bude muset projít zkouškou, se kterou ani jeden nepočítal.

Příběh je vyprávěn v ich formě, přičemž se po kapitolách střídá pohled Rev a Emmy. Je skvělé, že hrdinové vypráví své příběhy sami, protože díky vyprávění v první osobě mnohem lépe vyniká to, jak se cítí a co se jim honí hlavou, díky čemuž se může čtenář s hrdiny bez problému vžít.

Brigid Kemmerer už ve svých předchozích knihách dokázala, že má skvělý styl psaní a touto knihou to jen potvrdila. A i když je její kniha čtivá sama o sobě, tak díky zprávám a e-mailům, které se v knize objevují a jsou pro ni klíčové, je ještě o trochu odlehčenější. Ale v tomhle případě by se kniha četla stejně dobře, i kdyby tam nebyly.

Autorka se stejně jako v případě prvního dílu Dopisy ztraceným zaměřila především na psychický stav a pocity postav. Nejen, že je perfektně popsala z povahového a vzhledového hlediska, ale rozebrala na stránkách knihy do nejmenších detailů jejich vnitřní pochody. Díky tomu bylo možné postavy opravdu poznat, pochopit je a vžít se s nimi. Navíc se jí to povedlo přirozeně zasadit do příběhu, takže to s ním krásně splývá.

Na co slova nestačí je kniha, která se od většiny young adult knihy výrazně liší. Není to jedna z těch, kde by šlo především o milostný vztah hlavních hrdinů a závažné problémy tam slouží spíš jako podklad k této zápletce. Tady je to naopak. Jde především o problémy, se kterými se hlavní hrdinové potýkají a jejich milostný život je až druhotný. To je podle mě skvělé, protože se díky tomu zvyšuje povědomí o nejrůznějších problémech a zároveň to dává celému příběhu úplně jiný rozměr.

Jak závažné problémy, tak typické teenagerovské záležitosti jsou v knize skvěle zpracovány a vzájemně se perfektně doplňují. Tvoří tak úžasný příběh, ze kterého přímo příští emoce a to jak pozitivní, tak negativní. Díky čemuž ta kniha dokáže opravdu hodně zapůsobit a zážitek z jejího čtení je zkrátka nepopsatelný.

Na co slova nestačí je úžasná kniha. Pokud jste četli Dopisy ztraceným, tak druhý díl se tomu prvnímu rozhodně vyrovná. Možná, že ho dokonce o malinko předčí, ale takhle úplně se to nedá porovnávat, jelikož v každé knize jsou ústředním tématem úplně jiné problémy. Každopádně vám knihu určitě moc doporučuji, ať už jste četli nebo nečetli první díl. Ale pokud jste nečetli první díl, určitě vám doporučuji i ten.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)

kniha Na co slova nestačí recenze