Když kulka, která je určená vám, zabije nevinného kolemjdoucího, jste spoluviníkem vraždy?

recenze

David Case je obyčejný patnáctiletý kluk, se všemi starostmi běžného puberťáka. Vše se změní dne, kdy jeho malý bráška málem vypadne z okna. O co že v knize vlastně jde?

Dovolte, abych se představil.
Jmenuji se Kismet. Je to turecké slovo, z perského qismat, z arabského qisma, úděl, z qasama, rozdělovat, přidělovat. Synonyma: Náhoda. Prozřetelnost. Fátum. Štěstí.
Osud. Já jsem ten, kdo drží prst na stupnici vah, na kulce, na brzdách. Ten, kdo vybírá, která spermie, které vajíčko, kdo bude žít, kdo zemře.

Představte si, že vše je řízeno osudem. Každý váš krok, vaše budoucnost; vše je předem určené. Osud zde figuruje jako jakýsi pozorovatel všeho, často v knize promlouvá, ať už sám za sebe, tak prostřednictvím jiných osob (je Davidův malý bráška opravdu tak geniální dítě, nebo skrz něj promlouvá právě osud?). David Case si jednoho dne uvědomí, že se ho osud (nebo snad Osud?) snaží zničit, a proto se rozhodne, že mu uteče. Tím ovšem začíná velký kolotoč událostí.

David se rozhodne, že si změní jméno na příznačné Justin Case (Just In Case - název originálního vydání knihy; mohl by mi někdo říct, který slaboduchý člověk vymýšlel český název?).

Petr Prince si ale po tělocviku vybral sprchu vedle té jeho. "Ahoj," pozdravil vesele.
Justin vzhlédl, vděčný za to, že si ho někdo všímá. "Ahoj."
"Kde máš psa?" ozval se Petr pod proudem vody.
Justin byl přesvědčený, že špatně slyšel. "Prosím?"
"Tvůj pes."
"No?"
"Dneska ho nemáš s sebou?"
Justin se podíval na Petra. "Ha ha ha."
Petr vystrčil hlavu zpod sprchy, kapala z něj voda. Ostýchavě se usmál. "Greyhoundy já miluju."
Justin na něj jen zíral. "Můj pes je vymyšlený."
"Aha." Petra to zjevně zajímalo. "To je zvláštní."

David, tedy Justin, se stane kvůli změně svého vzhledu a jména mezi spolužáky terčem posměchu. Proto si vymyslí svého imaginárního psa, greyhounda, který jej doprovází na každém kroku. První známky originality knihy se objevují záhy: pes je vymyšlený, Justin to ví, přesto když se mu jednoho dne ztratí, nepřestává jej hledat. Zdá se vám to divné? Na vrchol "divnosti" se dostáváme, když zjistíme, že Petr psa vidí jako opravdové zvíře, dokonce mu hází balonek a - světe, div se! - greyhound balonek nosí zpět. Kouzlo? Magie? Nebo si s námi jen pohrává osud?

Justin postupně zjišťuje, že osudu nemůže utéct. Zamiluje se do starší dívky, která jej následně jen zneužije (nebo je v tom něco víc?). Všemožnými způsoby se jej osud snaží zlikvidovat. Zničit jej. Psychicky, i fyzicky.

Kniha je plná tajuplných okamžiků, ve kterých si čtenář může sám domýšlet, kdy jde o realitu, a kdy osud tahá za nitky Justinova života. Nebo Justin vůbec neexistuje, kniha je celá výtvorem našeho osudu, který nám tím chce něco říct?

Na první pohled obyčejná kniha pro teenagery, k přečtení ovšem doporučuji všem, kteří mají rádi knihy, které jsou odlišné, divné a plné otázek k zamyšlení.

Ten David se mi vážně líbí.
Ne, nelíbí. Je mi úplně ukradený.
Mohl bych ho přejet taxíkem. Nebo ho nechat nakazit smrtelnou nemocí.
Nebo ještě hůř, vůbec si ho nevšímat. Nechat ho, ať si prožije svůj bezvýznamný život v Lutonu s nudnou milující manželkou, necelými dvěma a půl tupými dětmi a časovanou bombou místo srdce.
Ale já si občas rád zahraju.
A on hraje moc pěkně.

Auto v knize opravdu určitým způsobem figuruje, stejně tak smrtelná nemoc či letecké neštěstí. Zajímá vás, zda je Justin dost rychlý na to, aby utekl osudu? A co imaginární Pejsa?
Ponořte se do čtení knihy S osudem v zádech, ovšem počítejte s tím, že následující dny budete stále jen užasle zírat na stránky, otravovat své kamarády vašimi dojmy a přemýšlet, jak mohl někdo opravdu napsat tak brilantní knihu.

Komentáře (0)