Kdo je Will?

recenze

Ava miluje Star Wars a Batmana. Má zálibu v cosplays a rady do života jí dává její osobní démon Luci. Sama si přijde oproti ostatním lidem divná a především neviditelná.

Jednoho dne jí přijde zpráva z neznámého čísla. Dotyčný prý našel její telefonní číslo ve skřínce a tak chtěl zjistit, kdo se pod ním skrývá. Ava je z počátku obezřetná, ale i tak si s neznámým, kterého si pro sebe pojmenuje Will, píše. Postupně se poznávají a přijde chvíle, kdy by se měli setkat osobně. Jenže když Ava zjistí, kdo Will je, vyděsí se.

Příběh je napsán v ich-formě z pohledu Avy. Stejně jako v případě Navždycky byla i tato kniha čtivá. Ale na rozdíl od prvního dílu zmizela nedotaženost některých popisů a až příliš rychlé přesouvání se k další události, což je za mě velké plus.

Důležitou součástí knihy jsou opět chaty, jejichž grafické provedení se mi moc líbí. Stejně jako v předchozím díle na mě působí, jako kdyby se jednalo o skutečnou online konverzaci. Tyto zprávy opět mají nosnou, ale i doplňkovou funkci. Příběh na nich stojí, ale zároveň chaty příběh doplňují.

Příběh opět nabízí jednoduchou zápletku, která je v celku předvídatelná. To mi zase až tolik nevadí, hlavně proto, že jsem v zápletce našla pár věcí, které se mi opravdu líbily a přišly mi i originální. I když ke konci se bohužel objevila pseudozápletka, která se objevuje skoro ve všech milostných příbězích a podle mě celkový dojem akorát kazí.

Bohužel jsem si v knize všimla také pár nelogičností. Některé nebyly nijak významné, takže mi ani tolik nevadily, ale některé věci si naprosto protiřečily, takže v důsledku některé dedukce v knize zkrátka nemohly fungovat.

Velkou částí knihy jsou i popkulturní narážky. Na ty jsem se hodně těšila, protože v knize Navždycky jsem si je opravdu užila. Nakonec jsem ale byla lehce rozčarovaná. Na to, že měla být Ava fanouškem Star Wars v knize moc narážek na tyto filmy nebyly (což je pro mě asi i dobře, protože bych jim nerozuměla). Spíše tu byl věnován prostor seriálu Disenchantment a pak dalším všemožným knihám, filmům a seriálům.

Právě proto, že tu bylo probíráno tolik různých narážek mi to přišlo oproti Navždycky trochu přehlcené. Tam byly narážky převážně z jednoho fandomu a občas nějaká ta navíc, což mi přišlo o dost přirozenější. Ale i když narážek bylo trochu moc, tak jsem si je užila a ráda jsem se skrz tento příběh vrátila i k jiným, které jsem si kdysi oblíbila.

Nesmím ale zapomenout na to, že i když byly v knize využívány hlavně narážky, tak tam bylo i několik původních hlášek, které se mi opravdu moc líbily. A celkově jsem se hodně momentům v knize, hlavně chatům, od srdce zasmála.

Nejvíc mě na této knize zklamaly postavy. Na Avu jsem se hodně těšila, jelikož v Navždycky jsem si ji oblíbila, ale tady mi přišlo, že mám co dočinění s úplně jinou osobou. Co se týká zájmů, byly stejné jako v první knize. Ale místo chytré a sebevědomé holky jsem dostala naprostý opak.

Jinak se v příběhu postavy z předchozí knihy objevovaly minimálně, takže jsem nezaregistrovala žádné rozpornosti ohledně jejich chování. Většina postav byla nová a už od začátku byly popsané tak, aby bylo jasné, jestli jsou na straně dobra nebo zla.

Kniha Miluju tě. Já vím. mi z hlediska provedení přijde slabší než kniha Navždycky. I tak má ale takový ten nádech feel-good romantiky a když člověk jenom čte a vžije se do příběhu, může to být i příjemné čtení. Osobně bych ale knihu doporučila spíše mladším čtenářkám (kolem 12 let) a především lidem, kteří se orientují v současných seriálech, filmech a knihách, protože bez jejich znalosti by mohlo hrozit, že spoustu věcí v knize nepochopí a další si vyspoilerují.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Nejtěžší cosplay? Být sama sebou na střední! Volné pokračování bestselleru Navždycky. Avy si skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak jí to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její... více

Komentáře (0)