Kdo je Legenda?

recenze

Caraval skončil a Scarlett s Donatellou jsou osvobozeny od svého krutého otce. Jenže Donatella má ještě dluhy, které musí být splaceny. Musí tajemnému příteli, jež jí pomohl s celým zosnováním jejich účasti v Caravalu zaplatit tím, co nikdo nikdy nedokázal zjistit. Skutečným jménem Legendy.

Naštěstí pro Tellu se výjimečně pořádá tento rok ještě jeden Caraval a pokud vyhraje, bude mít šanci zjistit Legendovu skutečnou totožnost a také zachránit svoji matku. Ale jak čím dál tím víc Tella postupuje ve hře začíná pochybovat o tom co je skutečné a co je pouhá hra. Začíná pochybovat o tom, jestli je sdělení Legendova skutečného jména to správně rozhodnutí nebo tím jen všechny přivede do záhuby.

První díl ze série Caraval jsem četla před rokem. Popravdě jsem od něj nic moc neočekávala, ale když jsem se do něj pustila zaujal mě svým neobvyklým příběhem a zamilovala jsem si ho. Měla jsem za to, že se jedná pouze o jedinou knihu a popravdě mi to ani moc nevadilo, ale když jsem zjistila, že vychází druhý díl, prostě jsem si ho musela přečíst. Musela jsem zjistit, co se stalo dál.

V prvním díle se role vypravěče zhostila Scarlett. V případě druhého celý příběh však vypráví Donatella. To se mi na začátku moc nelíbilo, protože během čtení Caravalu jsem si Tellu zrovna moc neoblíbila, spíše naopak. Ale s postupem příběhu mi to pak ani moc nevadilo, protože díky tomu, že tento příběh vyprávěla jsem měla možnost skutečně jí nahlédnout do duše a mohla jsem si o ní tak udělat lepší a kompletnější obrázek. Takže po dočtení mi tato změna vypravěčů vlastně přišla docela na místě.

Stejně jako u Caravalu jsem neměla žádný problém se do knihy začít. Příběh je napsán lehce a velmi čtivě. Předpokládám, že to má tak trochu na svědomí i to, že je kniha určena pro čtenáře od dvanácti let, a tak se autorka snažila psát jednoduše, ale zase ne tak, aby nechyběly důležité popisy míst a postav.

Stejně jako u Caravalu je i příběh Legendy neskutečně matoucí. Ale to je samozřejmě záměrné. Příběh této knihy nemá zamotat hlavu pouze jeho postavám, ale především jeho čtenářům. Zjistit co je v této knize skutečné a co je pouhá hra je v podstatě nemožné. Člověk musí Legendu dočíst až do konce, aby se to dozvěděl. A právě to se mi na téhle knize tak líbí. Je nepředvídatelná. Ani kdybyste se snažily, tak nelze odhadnout, co je skutečné, protože tak vypadá všechno.

Jelikož každý v téhle knize hraje nějakou roli je dost těžké zjistit, která postava je jaká. Vlastně je to zhola nemožné. Jedinou výjimkou je vypravěčka. Takže Tella je vlastně jediná postava, o které jsem si mohla udělat nějaký obrázek. Ale zase mě pro změnu absolutně zmátla Scarlett, o které jsem si myslela, že už jí mám přečtenou.

S postavami je to v této knize tedy úplně stejně jako s příběhem. I když si myslíte, že o nich něco víte, tak to nemusí být pravda. Ve většině případů by mi to nejspíš lezlo neuvěřitelně na nervy, ale v případě této knihy mi to vůbec nevadí. Naopak mi přijde, že to ke knize prostě patří.

Legenda je jeden velký zmatek, ale v tom nejlepším slova smyslu. Tahle kniha je neuvěřitelně chaotická, ale zároveň dává perfektní smysl. Je to prostě perfektní čtení, které vás neustále překvapuje. Pokud vás tedy tato myšlenka láká, tak vám Legendu vřele doporučuji. Ovšem pokud jste ještě nečetli Caraval, tak vám radím, abyste se nejdříve pustily do něj. Jinak byste mohly být zmatení mnohem více, než kniha chce, abyste byli.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Egmont.

Komentáře (0)