Kdo je Arsene Lupin?

recenze

Bohyně osudu ze Salonu d'Amour (2018) / Medvědářka
Kdo je Arsene Lupin?
Seznamte se s Angelikou, majitelkou jednoho malého kadeřnictví a jejím pomocníkem Rickym. Poznejte příběhy jejích pravidelných zákazníků i těch nových. Tady se nejen stříhá nebo barví, ale i kouzlí s láskou. K tomu se řeší i běžné problémy, ale plánují se i velkolepé pomsty.

Tuto knihu z nakladatelství Omega jsem měla vyhlédnutou už hodně dlouho. V původním edičním plánu měla dokonce ještě i jinou knižní obálku než jako má teď. Musím uznat, že se ke knize i více hodí ta nynější. Více evokuje kadeřnický salon, kde se toho tolik děje.
Hlavní hrdinka Angelika a její sestry jsou norny - sudičky osudu. Každá ze sester vlastní své malé kadeřnictví, kde se dějí věci.
Angelika si vzala pod svá ochranná křídla Rickyho potom, co ho maminka vyhodila v den jeho 25. narozenin i s jeho věcmi z domu. Nemohla už snést jeho nechuť doma cokoliv dělat a pomáhat. Ten se pod dozorem Angeliky učí zdravě jíst a vařit. Zaměstná ho i jako svého druhého kadeřníka ve svém salonu, kde mu platí i za úklid. To aby se naučil větší čistotě.
Do salonu chodí lidé různí a jsou tajně i řazeni do kategorií, dle kterých jim pak Angelika napomáhá ke štěstí. Občas se k ní obrací třeba i zoufalí manželé, že je už jejich manželky nechtějí a jak by je mohli uspokojit v manželském loži. I díky tomu se pak stanou malé trapasy, které ale nakonec dobře dopadnou.
Ale nejen jejich zákazníci hledají lásku. Angelika je už také dlouho sama a tak i ona občas zatouží po troše něhy. Jenže je opravdu Arsene Lupin, kterého pozná na maškarním bále, tím pravým nebo je to podvodník, který ve městě i okolí řádí a obírá nešťastné ženy o jejich příbytky? A co tajemný Sindibád? Ten, se kterým si píše po mejlu díky Rickyho nápadu vhodit vzkaz v láhvi do moře s její prosbou o záchranu.

Tohle byla snad ta nejrychleji přečetná kniha za poslední dobu. Ve středu mi po malých peripetiích přišla expres a já do ní večer jen na chvilku nakoukla. Ve čtvrtek jsem ji četla hned od rána a přes přestávku během dne ji dočetla večer. Nikdy jsem nevěřila, že mi ty stránky tak rychle utečou a jak moc mě vtáhnou do příběhu. Už jen proto, že jsem nemocná a z léků unavená. Tahle kniha vám prostě nedovolí, aby jste ji pustili z ruky dříve, než ji přečtete celou a je jedno, že má skoro 400 stran.
Hodně rychle jsem si oblíbila všechny postavy v knize.
Angelika byla příjemná vypravěčka a to jak, se postavila všemu a všem, se mi hodně líbilo. Její přístup k životu i tomu, jak se citlivě snažila pomoci ostatním. Rickyho mládí a bláznivé výstřelky i s tím, co potajmu dělá v salonu, když je zavřeno. Něco z jeho chování mi prozradilo, že to s ním je opravdu tak, jak se na konci knihy ukázalo.
Velice mě překvapil tajemný Sindibád, o kterém jsem si myslela, že někdo jiný. I přesto mě pak svým jednáním dojal a já měla zamlžený pohled při těch správných chvílích. Překvapení se konalo i u tajuplného Arséna Lupina. U něj jsem jeho identitu vážně neočekávala, i když zmínky o něm se tu a tam objevují. Jenže jak si to máte dát dohromady, když se kolem děje tolik věcí?
Hlavně, když Angelika zjistí, že jí někdo prodal její rodný dům pod nosem a ona o tom neměla ani tušení. Co bude s novým majitelem, který se také evidentně stal účastníkem podvodu? Nepřijde nakonec o dům a tím i o salon?

Komentáře (0)

kniha Bohyně osudu ze Salonu d'Amour recenze