Kde jsi, když nejsi

recenze

Za možnost spolupráce děkuji Albatrosmedia.
Mé první setkání s tvorbou Radky Třeštíkové. Jelikož autorka viditelně rozpolcuje čtenářskou komunitu, byla jsem na její styl zvědavá. Hlavně kvůli rozporuplným recenzím. Ale jak už to tak bývá, když něco rozvibrovává strunu a nenechává to čtenáře klidným, tak to o něčem svědčí.
Jsem mile překvapena, Radka má velice příjemný čtivý styl psaní. Má velký dar práce se slovy. V této knize navíc velmi zajímavě pojala děj scénáristicky. V případě, že je zvykem skákat v časové lince, většinou známe kapitoly označené daty. Zde Radka překvapivě zaujala taktiku zpřeházených kapitol. Nejprve jsem se zamýšlela, zda chce čtenáře vyvést z klasického čtení od začátku do konce, aby byl nucen jít a hledat kapitoly po kapitolách, aby se trošku vytrhl z klasického formátu. A tuto verzi jsem, přiznám se, nezkoušela, takže pokud to někdo takto pojme, ráda bych věděla, co na to říká. Osobně jsem i po přečtení recenzí jela od začátku do konce a opravdu čtenář se nemusí bát. Radka pěkně navazuje, udržuje si dějovou linku, a jelikož je nám záhy jasné, co se stalo, hypnoticky čteme kapitoly a s velkým nekomfortním pocitem a napětím sledujeme, jak se věci vlastně udály.
Čtení je to těžké, ve smyslu téma není vůbec odlehčené, jedná se o téma rozvodu, kdy jsou toho bohužel součástí děti. Tím, že je román psán v ICH formě, mám pocit, že je to ještě intenzivnější. Musím souhlasit s několika recenzentkami, podle kterých s příběhem může souznít osoby až v určitém věku. A když píši souznít, tak tím myslím, že čtenář/ka dokáže hlavní hrdinku chápat, mít pochopení pro její stavy, chování, rozhodování v daných situacích, důvody
Hodně recenzentek se zlobilo, že je knížka sprostá. Radka píše velmi spisovně. Pravda, s některými věcmi si v postavě hlavní hrdinky nedělá servítky, ovšem ano, mužské postavy hovoří sprostě a vyjadřují se vulgárně. Ovšem dělat, že to stejné neslyšíme od náctiletých na zastávkách, před školou, u hřišť či v MHD by bylo hodně pokrytecké. Hovoří totiž stejně, a ne že ne!
Takže suma sumárum, opravdu mě rozpolcenost recenzí původně odrazovala, ovšem jsem moc ráda, že jsem se nedala a přečetla na vlastní oči. A rozhodně mám v plánu si přečíst předešlá Radčina díla.

Komentáře (0)