Kde je Jasper?

recenze

Jsem zpět (2018) / Medvědářka
Jsem zpět

Evelyn Talbotová je zpět. Tentokrát se jí do rukou dostane případ zdánlivě obyčejného chlapíka Lymana Bishopa. Ten je ale až děsivě podobný svým chováním Jasperovi, který jí kdysi unesl, mučil a málem i zabil. Co chorobného se mu honí hlavou, když dokáže udělat jedním mávnutím sekáčku lobotomii a z obětí vytvořit loutky? A co Jasper? Je někde blízko, aby dokončil to, co dříve začal nebo se smířil s tím, že jeho oběť žije?

Další pokračování úspěšné série s Evelyn Talbotovou je tu.
Opět se setkáváme s psychiatričkou Evelyn, seržantem Amarokem a dalšími postavami z předchozí knihy.
Hanover House je stejně ponuré a plné nebezpečných vrahů jako dříve a teď k nim přibude další - Lyman Bishop. Muž, který až nápadně připomíná Jaspera. Také byste do něj neřekli, že má za sebou odporné činy, které spáchal na svých obětech.
A pak tu máme i novou postavu. Seznamte se s Andy Smithem. Je to nová posila do týmu v léčebně, která ještě zamíchá kartami.

Kniha, kterou jsem netrpělivě vyhlížela a moc se na ní těšila. Nejhorší noční můra se mi hodně líbila a tak jsem byla zvědavá na pokračování.
I tentokrát jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Autorka si udržela napětí od samého začátku a hned ve třetí kapitole nám naservírovala nový pohled na děj. Tím to ještě víc okořenila a tak najednou sledujeme příběh z více úhlů než tomu bylo v předchozí knize.
Líbilo se mi to střídání a byla jsem díky tomu ještě víc napnutá, když jsem sledovala všechny kroky hlavních postav. To, co se pak stalo na konci, jsem opravdu nečekala.
Už se moc těším, až si přečtu další knihu, protože mě velmi zajímá, jak se to bude celé vyvíjet dál.

Komentáře (0)

Přidat komentář